V loňském roce (2025) můžeme konstatovat, že komoditní trhy byly v silném růstovém trendu. Když se podíváme na nejznámější Bloomberg Commodity Index, vidíme, že se index vyšplhal zpět k úrovni kolem 600 bodů, což je nejvyšší hodnota od poloviny roku 2022. Tehdy doznívaly největší nabídkové šoky po vypuknutí konfliktu na Ukrajině.
Které komodity nabízely v posledních měsících nejlepší zhodnocení? A jaké faktory vedly k výraznému růstu cen, který komodity dál podporuje?
Kovy táhnou růst: stříbro, platina, zlato
Obecně lze konstatovat, že komoditní index táhly vzhůru zejména kovy. Překvapivě nejvíce loni vzrostla cena stříbra, které od začátku roku 2025 připsalo více než 100 %. Na druhé příčce se objevuje platina s růstem kolem 78 %.
Nejznámější kov – zlato – pak rostl o velmi solidních 60 %. Dařilo se i průmyslové mědi, která dosáhla zhodnocení okolo 35 %.
Když tato čísla porovnáme s výkonem indexu S&P 500, který loni činil přibližně 13 %, nabízí se otázka, zda nejsme uprostřed určité rotace z akcií do komodit. Co se nejvíce podepisuje na zhodnocení kovů?
Uvolněnější měnová politika a slabší dolar
Společným jmenovatelem růstu cen komodit byla uvolněnější měnová politika americké centrální banky, která v roce 2025 snížila sazby již o 75 bazických bodů, a to navzdory tomu, že inflace v americké ekonomice se držela kolem 3 % meziročního růstu – tedy zřetelně nad cílem Fedu.
Druhým faktorem byl slabší americký dolar, který „podkopával“ prezident D. Trump. Ten podle všeho vybral nového kandidáta do čela americké centrální banky – K. Hassetta, jenž má prosazovat uvolněnější měnovou politiku i přes inflační rizika.
Posledním významným faktorem byl fiskální vývoj v USA. Vláda pod vedením D. Trumpa dál směřovala do ekonomiky značné finanční prostředky. Deficity kolem 6–7 % HDP znamenaly nejvyšší růst zadlužování od roku 1945. Americké zadlužení by mělo dále růst a v roce 2025 dosáhlo úrovně kolem 125 % HDP.
Fed na hraně neutrálních sazeb
Po výrazném snížení úrokových sazeb se zdá, že úroky začaly spíše podporovat ekonomickou aktivitu v největším světovém hospodářství, což část představitelů Fedu nechce. Někteří členové tvrdí, že se sazby nacházejí poblíž neutrální úrovně, která ani nepodporuje, ani nebrzdí růst.
Pokud D. Trump začne od poloviny letošního roku (2026) výrazněji ovlivňovat dění ve Fedu a prosazovat svůj pohled na měnovou politiku, mohou ceny komodit dále růst převážně jedním směrem. Historicky totiž ztráta nezávislosti centrálních bank ve většině případů vedla k vyšší inflaci a vyšším cenám komodit.
Kryštof Míšek, hlavní ekonom Argos Capital