Letošní rok nebyl z pohledu české měny zrovna úspěšný. Proti euru v celoročním horizontu oslabila o téměř 2,5 %, proti americkému dolaru ztratila dokonce více než 7,5 %.
Koruna letos doplácela na kombinaci několika faktorů. Z těch vnějších je třeba zmínit posilování amerického dolaru, které bylo patrné zejména v poslední třetině roku v souvislosti se sázkami na vítězství D. Trumpa v amerických prezidentských volbách, což se nakonec i stalo.
Trhy favorizují dolar díky očekáváním, že protekcionistická politika podpoří tamní firmy, a kvůli obavám, že její proinflanční dopad bude držet dolarové sazby relativně vysoko. Samozřejmě, že Evropa a potažmo čeští producenti, zejména průmyslníci, mají naopak z nástupu D. Trumpa obavy.
Z domácích faktorů stál letos proti koruně jak reálný hospodářský vývoj, tak politika centrální banky. Hospodářský vývoj zaostával za očekáváními, když se česká ekonomika musí potýkat se slabou poptávkou ze zahraničí. Nepříznivá hospodářská situace panuje zejména u našeho nejvýznamnějšího obchodního partnera v Německu, které zřejmě za celý letošní rok vykáže pokles. Domácí poptávka sice pomohla, ale čekalo se od ní víc. Reálné mzdy i spotřeba domácností rostou, stále ale poměrně výrazně zaostávají nad předpandemickou úrovní. Z pohledu úrokového diferenciálu sehrál roli fakt, že ČNB začala dříve se snižováním úrokových sazeb než ECB. Korunové sazby klesly výrazněji než eurové.
Od roku 2025 ale očekáváme, že koruna bude silnější, a to vůči oběma světovým měnám. Proti euru by se měl kurz dostal pod 25 CZK/EUR, proti dolaru i hlouběji pod 23 CZK/USD. ČNB již na prosincovém zasedání přerušila proces snižování úrokových sazeb. Hospodářský růst české ekonomiky by pak měl během příštího roku postupně zrychlovat a znatelně překonat růst eurozóny jako celku.
Jan Vejmělek, Ekonomický a strategický výzkum, Komerční banka