Začátek roku 2026 může přinést výraznější pokles inflace, než se původně čekalo. Levnější energie, zrušení POZE, zlevňující plyn i mírnější ceny potravin mohou stlačit lednovou inflaci až k úrovni kolem 1,5 %. To otevírá otázku, jak na tento vývoj zareaguje centrální banka.
Inflace míří níže, než se čekalo
Inflace může na začátku roku 2026 zamířit ještě o něco níže, než se původně očekávalo. Kromě výrazně nižších cen elektrické energie (daných vedle nižší ceny silové elektřiny zejména zrušením POZE) svoji roli sehraje i další oznámené zlevňování zemního plynu a pravděpodobně i o něco nižší ceny potravin. Inflace tak v lednu může poklesnout k 1,5–1,6 % a za celý rok 2026 pak odhadujeme průměrnou inflaci okolo 1,7 %, přičemž rizika jsou vychýlena spíše směrem dolů.
V aktuálních odhadech totiž pracujeme s předpokladem, že sekundární dopady nižších cen energií na mzdovou dynamiku a jádrovou inflaci budou minimální a inflace služeb proto setrvá na relativně vysokých úrovních (4–5 %). Pokud by tomu tak nebylo, může být výsledná inflace v roce 2026 ještě nižší.
Jak by měla reagovat centrální banka
Dosavadní převládající „světonázor“ v ČNB byl poměrně jasný – na administrativní změny cen energií nereagovat a celkově ceny energií a rozkolísaných potravin vnímat spíše v kontextu „střednědobého plnění“ inflačního cíle. Jednoduše řečeno, dokud levné energie neovlivní inflační očekávání, mzdovou dynamiku a zvýšenou inflaci služeb, není důvod ekonomiku podporovat dalším uvolňováním měnových podmínek.
To zvlášť v situaci, kdy se jí relativně daří, roste v blízkosti potenciálu a nová vláda navíc chystá rozpočtovou expanzi. Tomuto světonázoru v zásadě odpovídá i zápis z posledního zasedání bankovní rady, ze kterého vyplývá, že odpuštění POZE a levnější elektřina „…bude mít zprvu jednorázový dopad do inflace, který nebude vyžadovat reakci měnové politiky“.
Nastavení bankovní rady není neměnné
Toto „mentální nastavení“ bankovní rady však není fyzikální zákon vytesaný do kamene. Výraznější celoroční pohyb inflace pod 2 % může automaticky nahlodávat psychologii centrálních bankéřů. Zvlášť pokud by měl současně sílit tlak na nižší úroky ze strany vlády, může být otázka dalšího snižování úrokových sazeb čím dál „vážněji“ na stole.
Ve finále podle nás rozhodne míra podstřelení inflačního cíle (uvidíme po lednových číslech) a skutečnost, zda neuvidíme časem sekundární dopady nižších cen energií v mzdové dynamice a v cenách služeb. V takovém případě by asi holubice mohly dostat zelenou k dalšímu mírnému snížení sazeb.
Kdy může přijít další snížení sazeb
Nejpravděpodobnější se jeví duben nebo letní měsíce, kdy se inflace může dostat nejhlouběji. Pokud však inflace služeb a růst cen nemovitostí nepoleví, budou to mít holubice v bankovní radě nehledě na nízkou inflaci asi složité.
Jan Bureš, hlavní ekonom skupiny ČSOB