Je to důsledek klesající inflace a nižších úrokových sazeb
Globální měnová politika se uvolnila, což se projevuje rostoucím snižováním úrokových sazeb ve většině zemí světa. Zároveň se na světových trzích podařilo dostat pod kontrolu inflaci.
Navzdory takto výrazným stimulačním a fiskálním opatřením neočekáváme, že by globální ekonomika ve druhé polovině roku 2024 rostla tak rychle, jako v prvních šesti měsících letošního roku. A to ani navzdory očekávanému dalšímu snižování úrokových sazeb ze strany amerického Fedu. Mnohé nasvědčuje tomu, že podmínky budou v příštím roce výrazně podporovat zrychlování globálního růstu v čele s rozvíjejícími se ekonomikami.
Globální ekonomický výhled
Cyklus uvolňování světové měnové politiky nyní vstoupil do nové fáze, neboť přední centrální banky se snaží stimulovat hospodářský růst. Zdá se, že americká ekonomika postupně zpomaluje, eurozóna se zotavuje, i když spíše v čele s Francií a Španělskem než s Německem, a v Asii a Tichomoří a Latinské Americe dochází k solidní expanzi.
Přestože se situace pro světovou ekonomiku vyvíjí příznivě, zdá se, že se rizika zhoršení našeho výhledu hromadí. Je třeba bedlivě sledovat eskalaci regionálních konfliktů na Blízkém východě a na Ukrajině, obavy z recese v USA, pomalejší růst v pevninské Číně a narůstající rozpočtové deficity a vysoké a rostoucí veřejné zadlužení ve všech vyspělých ekonomikách. Očekáváme, že globální ekonomika se s těmito riziky dokáže obratně vypořádat, i když některé regiony budou postiženy negativněji než jiné.
Uvolněnější měnová politika by měla podpořit hospodářský růst, nicméně je pravděpodobné, že nenastane okamžitě a všude. V celosvětovém měřítku budou ve vyspělých ekonomikách, po zbytek letošního roku a v roce 2025, hlavními tahouny růstu silnější příjmy očištěné o inflaci. Ve vyspělých ekonomikách bude pravděpodobně pokračovat dezinflace s ochlazováním inflace ve službách a jádrové inflace a snížený nedostatek pracovních sil by se měl projevit v mírnějších mzdových tlacích. naznačuje, že obě centrální banky mohou letos dále snižovat sazby.
Další snižování sazeb v rozvíjejících se ekonomikách je na spadnutí
Rozvíjející se ekonomiky budou v roce 2025 pokračovat v růstu napříč regiony. Slabší dolar může zvýšit rizikový apetit investorů usilujících o vyšší výnosy, a tím podpořit příliv zahraničního kapitálu a zahraničních investic do rozvíjejících se ekonomik, což podpoří ekonomiky a podniky v těchto regionech.
Vzhledem k tomu, že inflace by se měla ve čtvrtém čtvrtletí roku 2024 a v příštím roce nadále snižovat, a vzhledem k obecně zdravým makroekonomickým základům se zdá, že další snižování sazeb v rozvíjejících se ekonomikách je na spadnutí, což usnadní podmínky půjčování peněz. Silnější růst v Indii, v dalších částech rozvíjející se Asie a v některých částech Latinské Ameriky může být dostatečný k tomu, aby vyvážil mírně pomalejší růst v pevninské Číně.
Růst americké ekonomiky nadále postupně zpomaluje a vypadá to, že se bude dále zpomalovat, protože nezaměstnanost roste – ale neočekáváme, že by se ekonomika překlopila do recese. Naopak v Evropě rostou obavy, že Německo opět sklouzne do recese, což vytváří nejisté vyhlídky pro evropskou ekonomiku a regionální politiku do roku 2025.
Východní Evropa se nachází v kritické fázi oživení
Ta se vyznačuje stabilním růstem, klesající inflací a postupně uvolněnou měnovou politikou, jež stimuluje další růst. Vzhledem k tomu, že region čelí geopolitickým výzvám a problémům na trhu práce, bude pro zajištění dlouhodobé ekonomické odolnosti zásadní jeho zaměření na digitální transformaci, investice do infrastruktury a rozvoj lidského kapitálu.
Východní Evropa by měla v roce 2024 dosáhnout tempa růstu HDP mezi 3,0 % a 4,5 %, které bude podpořeno silnou domácí spotřebou, oživením zahraničních investic a postupným oživením na exportních trzích. Očekává se, že země jako Polsko, Rumunsko a Česká republika budou v čele tohoto růstu, zatímco země jako Rusko, Bělorusko a Ukrajina budou zažívat ekonomickou poptávku poháněnou válkou.
Průměrná míra inflace v celém regionu dosahuje přibližně 4,5 %, což je výrazné snížení oproti předchozím maximům, které lze přičíst zejména poklesu cen energií a zvýšení efektivity dodavatelského řetězce. Centrální banky zaujímají opatrný přístup a pravděpodobně udržují stabilní nebo mírně snížené úrokové sazby, aby podpořily hospodářský růst a zároveň řídily inflační očekávání.
S tím, jak oživení nabírá na síle, se předpokládá, že průměrná míra nezaměstnanosti ve východní Evropě do konce roku 2024 klesne na přibližně 5,5 %. To odráží utahující se trh práce, přičemž odvětví, jako jsou technologie, zdravotnictví a kvalifikované profese, pociťují značný nedostatek pracovních sil.
Polskou ekonomiku podporují silné spotřebitelské výdaje, infrastrukturní projekty a odolný sektor služeb. Očekává se, že inflace se v roce 2024 ustálí na úrovni kolem 4,0 % a nezaměstnanost by měla klesnout na 4,8 % v důsledku rostoucí poptávky po pracovní síle v různých odvětvích. Rumunsko těží z rostoucí soukromé spotřeby a zahraničních investic, zejména do technologií a obnovitelných zdrojů energie. Jeho míra inflace by se měla pohybovat kolem 3,8 %, což odráží účinnou měnovou politiku a stabilizaci cen potravin.
Růst České republiky bude tažen silnou výrobní základnou a exportní výkonností, přičemž nezaměstnanost by měla zůstat nízká na úrovni 3,9 %. Pokud jde o Ukrajinu, pokračující konflikt má nadále vážný dopad na růst, přičemž hospodářské oživení brzdí značné škody na klíčové infrastruktuře a dodávkách energie. V případě Ruska je růst udržován válečnou výrobou a zvýšenou zaměstnaností, ačkoli dlouhodobá udržitelnost tohoto modelu je zpochybňována, neboť širší ekonomika čelí rostoucím problémům.
Dr. Arun Singh, hlavní globální ekonom společnosti Dun & Bradstreet