Přesto celkový podíl občanů ČR s dluhem po splatnosti klesl poprvé v historii pod 5 %
Počet občanů s nesplaceným dluhem po splatnosti zapsaným v Registru fyzických osob sdružení SOLUS klesl ke konci 3. čtvrtletí na 428 tisíc. Je to o 11 tisíc méně než v pololetí letošního roku, a o 35 tisíc osob méně než před rokem. Vybraná data SOLUS však ukazují, že se několikaletý pozitivní trend poklesu klientů v prodlení může obrátit.
„Od začátku roku pozorujeme mírný nárůst půjček v prodlení u nebankovních poskytovatelů. Nárůst
o šest procentních bodů v rámci jednoho sektoru, který SOLUS sleduje, není zcela neobvyklý. Přesto může signalizovat začínající potíže s úhradou splatných závazků u spotřebitelů, na které nejvíce dopadá růst cen energií a ostatních komodit. Řada občanů zřejmě také nyní řeší zvýšené zálohy na energie tím, že si na jejich úhradu vezme úvěr,“ uvedl Jan Stopka, tajemník sdružení SOLUS.
Vliv na statistiky SOLUS mají i změny v členské základně – noví či odcházející členové SOLUS nahrávají či mažou svá data v souladu s pravidly pro vytváření registrů s důrazem na ochranou osobních údajů klienta.
„Význam údajů z registru SOLUS pro risk manažery v současné době roste. Potíže s úhradou závazků začínají obvykle u menších dluhů a služeb, až později se přelévají na větší úvěry či hypotéky. Právě tyto počínající potíže mohou odhalit poskytovatelé půjček v registru SOLUS, který získává data z řady ekonomických sektorů,“ doplnil Jan Stopka.
V rámci celé České republiky mělo k 30. září 2022 negativní záznam o existujícím závazku po splatnosti v Registru fyzických osob SOLUS 4,94 % dospělých občanů. V minulém čtvrtletí to bylo 5,06 % občanů, před rokem 5,23 % občanů. Dlužná částka po splatnosti klesla na 30,6 miliardy korun (to je o 5 miliard korun méně než ke konci září 2021).
Sdružení SOLUS spojuje v úsilí o odpovědné úvěrování více než 50 společností. Ty poskytují služby spotřebitelům v oblasti bankovních úvěrů a stavebního spoření, nebankovních půjček, telekomunikačních služeb, distribuce energií a P2P půjček.
