Rychlé oddlužení, formálně legální smlouvy a slib, že „se to dá vyřešit“. Nová studie Moderní lichva v praxi upozorňuje, že v Česku nejde o jednotlivé excesy, ale o systematické praktiky, které končí většími dluhy a ztrátou bydlení. Podle autorů mohou být jejich dopady v řádech desítek tisíc případů a současná pravidla už nestačí.
Skrytý trh s úvěry mimo regulaci
Paralelní byznys s úvěry mimo zákonnou regulaci spotřebitelských úvěrů – na jeho existenci nyní upozorňuje studie, kterou vydává Institut prevence a řešení předlužení. Terčem se stávají lidé, kteří se dostanou do náhlých finančních potíží – místo skutečné pomoci ale narážejí na nabídky, jejichž cílem je získání nemovitosti hluboko pod její kupní cenou. Autoři popisují nejen samotný fenomén moderní lichvy, ale i to, jak se s ním (ne)vypořádávají jednotlivé instituce.
Nové nástroje predátorských praktik
Lichva už dnes nemá podobu půjček „na ulici“. Nejčastěji ve své moderní podobě probíhá přes podnikatelské nebo takzvané peer‑to‑peer (P2P) úvěry nebo zpětný leasing nemovitosti nabízený jako „oddlužení“. „Všechny tyto modely spojuje zdání, že o nemovitost v žádném případě nepřijdete. Ve skutečnosti právě o ni jde,” říká dluhová poradkyně, právnička a spoluautorka Petra Lomozová.
Nebezpečí notářských zápisů
Zpozornět by lidé měli zejména tehdy, pokud po nich věřitel žádá podpis notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti. „Dlužník tím dopředu souhlasí, že když nebude splácet, není potřeba soud. De facto tím věřiteli dává zelenou k rychlé exekuci a dražbě,” dodává.
Drobní podnikatelé bez ochrany
Zvlášť ohroženou skupinou jsou podle Institutu drobní podnikatelé, na které v těchto situacích zákon o spotřebitelském úvěru nepamatuje. „Lidé v akutní finanční krizi jsou lichváři cíleně tlačeni k využití svého IČO nebo k jeho účelovému založení, protože na běžný úvěr už nedosáhnou, a přicházejí tak o ochranu spotřebitele,“ vysvětluje právník a hlavní autor publikace Jakub Sosna. Podle něj nejde o náhodné případy, ale o systematický obchod s dluhy, který využívá mezer v zákonech i formální legality.
Kde chybí kontrola a ochrana
Institut upozorňuje také na rezervy v činnosti institucí, jako Česká národní banka, soudy či policie, které by měly podobným postupům nejen předcházet, ale také na ně účinně reagovat. Jako jedno z řešení autoři navrhují zejména rozšíření ochrany před predátorskými praktikami i na fyzické osoby – podnikatele. Zákonodárci by se také měli zaměřit na regulaci nebo úplný zákaz zpětného leasingu nemovitosti a hledání legálních alternativ, které lidem umožní řešit dluhy bez rizika ztráty bydlení.
Problém mimo pozornost státu
Problém podle autorů zůstává dlouhodobě mimo radar státu. Studie na základě analýzy dat z katastru nemovitostí, živnostenského rejstříku a dalších zdrojů uvádí, že jde o desetitisíce obětí.
Zdroj: Institut prevence a řešení předlužení