Na trhu je nová edice sběratelských mincí KAPITOLu

Na trhu je nová edice sběratelských mincí KAPITOLu. Foto: KAPITOL

Po velmi úspěšné emisi prvních sběratelských mincí ze zlata a stříbra vydává KAPITOL druhou sadu, která tematicky navazuje na legendární mince Keltů a pokračuje v mapování historie mincí na českém území.

Divize KAPITOL Gold, která se zabývá zprostředkováním investic do cenných kovů, jako je zlato, stříbro a platina, v červenci spustila prodej vlastních sběratelských mincí KAPITOL. Speciální limitované edice mapují historii mincovnictví v českých zemích od počátku do současnosti. První dvě sady pamětních mincí nesou na averzu motivy nejvýznamnějších keltských sídel (oppidií). Na reverzu jsou doplněny historickou podobou mincí. Na první byla mince Biatec, na nové sadě je mince Statér, jejíž kořeny sahají do starověkého Řecka.

Podrobněji druhou emisi představuje Robert Vlášek, ředitel divize KAPITOL Gold: „Autorem motivu je opět akademický sochař a medailér Zbyněk Fojtů, který bezesporu patří mezi nejlepší české návrháře mincí a medailí. Za ražbou stojí náš silný obchodní partner Česká mincovna, která je držitelem licence České národní banky na ražbu oficiálních peněz pro český trh. Jsme rádi, že se potvrdil odhad odborníků, protože investiční mince KAPITOLu mají zajímavý motiv a provedení, a jde o sběratelsky velmi zajímavý produkt.”

Druhá emise bude obsahovat opět jen 50 zlatých mincí a díky velké poptávce o stříbrné mince jsme rozhodli zvýšit počet na 500 kusů. 

LEGENDÁRNÍ KELTOVÉ – druhá edice sběratelských mincí KAPITOLu

Reverz – Statér

Statér byla starověká váhová jednotka a mince ražená ze zlata i stříbra a užívaná v Řecku i v celém Středomoří. V klasické době odpovídal statér dvěma drachmám, jako váhová jednotka se pohyboval mezi 10 a 16 gramy. Jako statéry se označují patrně nejstarší maloasijské mince, ražené z elektra (slitiny zlata a stříbra), i keltské zlaté „duhovky“, které se našly i na českém území.

Averz – Oppidum Stradonice

Oppidum u Stradonic bylo jedno z nejvýznamnějších keltských oppid na území Čech. Nacházelo se na náhorní plošině vrchu Hradiště v nadmořské výšce 380 m a rozlohou mělo více než 90 hektarů. V základech tehdy budovaného opevnění byla nalezena hliněná forma pro odlévání zlatých mincí, která dokazuje vyspělost zdejšího osídlení ještě v době, kdy sídliště nebylo ohrazené. Bohužel na přelomu letopočtu oppidum dobyli a vypálili Markomani. Místo je od roku 1965 je chráněno jako kulturní památka.