Pokles nezaměstnanosti pokračoval i v květnu, kdy se snížila míra nezaměstnanosti o jednu desetinu procentního bodu na 3,5 %. Hlavním důvodem tohoto snížení je pokračující nábor na sezónní práce v zemědělství a ve službách, který ovlivňuje situaci na trhu práce každé jaro. Se situací přitom nijak nezamával ani příchod uprchlíků z Ukrajiny. Dá se říct, že se firmám dokonce po dlouhé době podařilo konečně najít chybějící pracovníky.
Ve srovnání s loňským rokem je nezaměstnanost navzdory proběhlé ekonomické recesi pouze o 0,3procentního bodu vyšší. Na už dříve přehřátém trhu práce tak nebyl dopad recese nijak tvrdý a spíše než nárůstem lidí bez práce se projevil úbytkem volných pracovních míst.
I bez Kurzarbeitu recese nepřinesla žádné drama a v podstatě ani příliš neuvolnila napjatý trh práce. Na druhou stranu ale zároveň nedošlo ani k přehnanému růstu mezd, kterého se obávala centrální banka.
Těch je volných aktuálně asi o 52 tisíc méně než loni v květnu, nicméně stále jde oficiálně o 286 tisíc neobsazených pozic. Volných míst je pořád víc než nezaměstnaných, kteří mohou nebo chtějí nastoupit do práce. Problém je jejich regionální rozdělení.
Tam, kde je vysoká nezaměstnanost, je volných míst málo, zatímco v místech s téměř neexistující nezaměstnaností neobsazených pozic přebývá. Příkladem budiž Praha na jedné straně a Karviná na straně druhé. Zatímco v Karviné se může o jedno místo ucházet osm lidí bez práce, v okrese Praha-východ na jednoho nezaměstnaného připadá až pět volných pozic.
A stále rovněž platí i to, že většina volných pozic je stále určena především lidem s nižším či jen základním vzděláním.
Co čekat dál? Pokles nezaměstnanosti bude pokračovat až do léta, na podzim se situace stabilizuje a v závěru roku počty lidí bez práce opět poskočí nahoru. Na konci roku by tu mohla být podobná situace jako loni, kdy bylo bez práce 3,7 % lidí.
Petr Dufek, hlavní ekonom Banky CREDITAS
