Podle dubnového konjunkturálního průzkumu z dílny Českého statistického úřadu vzrostl souhrnný indikátor tuzemské ekonomické důvěry z březnových 94,2 na aktuálních 97,0 bodu. Zlepšení hlásí jak podnikatelská sféra (z 93,0 na 95,6 bodu) tak i spotřebitelé (z 99,9 na 103,8 bodu). Celková ekonomická důvěra tak vzrostla potřetí v řadě a dostala se na nejvyšší úroveň od dubna roku 2023.
Zlepšení nálady hlásí průmyslový sektor, ačkoliv zde na historické poměry i nadále zůstává spíše pochmurná. Průmyslníci reportují nepatrné zlepšení poptávky, hlavně ovšem navýšili očekávání ohledně vlastní produkce v příštích třech měsících.
Naopak další ochlazení přichází ze stavebnictví, kde zůstává poptávka výrazně utlumená a klesá i očekávaná zaměstnanost.
Nepatrně se zhoršil sentiment i v odvětví obchodu, kde sice mírně narostlo hodnocení současné poptávky, ochladla ovšem očekávání ohledně budoucí ekonomické situace.
Směrem nahoru zamířila nálada ve službách, což jde na vrub hlavně vyšším očekáváním ohledně budoucí poptávky.
Velké zlepšení nálady pak hlásí čeští spotřebitelé, kteří s výrazně většími nadějemi hledí na celkovou budoucí hospodářskou situaci a přestávají být tak rozmrzelí z vlastní finanční situace. Klesají i jejich obavy z rizika nezaměstnanosti a dalšího růstu spotřebitelských cen.
Nejnovější data zapadají do mozaiky očekávaného oživení domácí poptávky. Nálada českých domácností se poprvé od října roku 2021 dostala nad svůj dlouhodobý průměr a skončilo tak 29-měsíční období „blbé nálady“. Spotřebitelé ze sebe konečně setřásli chmury pramenící ze soustavy pandemicko-energeticko-válečných krizí, rozdivočelé inflace a vládních úsporných opatření. Na tento zlom jsme marně čekali již ve druhé polovině loňského roku, nicméně i zde platí, že lepší je pozdě než nikdy.
Češi si evidentně všímají růstu svých reálných příjmů, jejich obavy z inflace klesly po děsivé zkušenosti z uplynulých let na historicky nebývale nízké hodnoty, opět vykazují schopnost část vydělaných prostředků ušetřit a skokově roste jejich chuť uskutečňovat větší nákupy. To vše by mělo vést k celkovému uživení domácí poptávky, což je impulz, který česká ekonomika nutně potřebuje.
Právě slabá tuzemská poptávka totiž zůstává největší brzdou hospodářského růstu a hlavním důvodem, proč Česko v tomto ohledu zaostává za zbytek Evropské unie. Příjemným bonusem pak je mírné zlepšování nálady v průmyslovém sektoru, byť hovořit o skutečném oživení by zde bylo zatím předčasné. Naděje na růst ekonomiky poblíž 1 % v letošním roce ovšem podle nás stále žije.
Vít Hradil, hlavní ekonom CYRRUS