Spojené státy spolu s Izraelem podnikly v posledních týdnech vojenské útoky na Írán. Konflikt rychle eskaloval a Írán reagoval odvetnými kroky, mimo jiné faktickým zablokováním strategického průlivu Hormuz, kudy prochází zhruba pětina světového obchodu s ropou. Pro Evropu – a tím i pro domácí ekonomiku – však zásadní komplikací je ochromení toku LNG z Kataru. To vyvolává otázku, co tento vývoj znamená pro cenu plynu a jaký dopad může mít na české domácnosti.
Růst cen plynu připomíná období po ruské invazi
Situace částečně připomíná období po útoku Ruské federace na Ukrajinu. Cena plynu na evropských trzích po vypuknutí konfliktu na Blízkém východě vzrostla o 50 %. V klíčovém evropském uzlu se tak dostala až k hranici 50 EUR za MWh, což je nejvyšší úroveň od února 2025. Hlavním důvodem je ochromení exportu LNG z Kataru. Energetická společnost QatarEnergy pozastavila kvůli napětí s Íránem výrobu i export zkapalněného zemního plynu, a to minimálně na jeden měsíc. Katar přitom dlouhodobě dodává do EU přes 15 milionů tun LNG ročně.
Jak dlouho může výpadek trvat a co by znamenal
Zásadní otázkou zůstává délka narušení dodávek. Krátkodobý konflikt by do cen ropy a plynu přidal pouze geopolitickou rizikovou prémii. Pokud by však narušení trvalo několik týdnů, začalo by snižovat zásoby, komplikovat logistiku a narušovat globální rovnováhu nabídky a poptávky. To by mělo mnohem výraznější dopad na ceny. Evropa je sice na ropě a LNG z Perského zálivu méně závislá než Čína, Indie, Japonsko či Jižní Korea, ale ani ona není vůči tomuto vývoji imunní.
Možný návrat soutěžení o LNG a dopady na domácnosti
V případě delšího výpadku by Evropa musela znovu soutěžit s asijskými odběrateli o flexibilní dodávky LNG na spotovém trhu – podobně jako během energetické krize v letech 2021–2023. To je scénář, který si EU rozhodně nechce zopakovat, protože by znamenal vyšší ceny pro domácnosti i podniky. Pokud by současné ceny plynu v EU zůstaly na stávající úrovni, mohla by domácnost v rodinném domě bez fixace (s roční spotřebou 20–25 MWh) zaplatit za plyn přibližně o 11 tisíc korun více.
Kryštof Míšek, hlavní ekonom Argos Capital