V posledních týdnech se objevují zprávy, že německá vláda připravuje razantní fiskální zásah, který má snížit ceny energií pro soukromý sektor. Důvod je zřejmý: tamní zpracovatelský průmysl se dlouhodobě potýká s útlumem. Index PMI ve výrobním sektoru se drží pod hranicí 50 bodů, což signalizuje kontrakci. Nedaří se chemickým společnostem ani automobilkám, a proto Berlín hledá cestu, jak obnovit konkurenceschopnost.
Opatření za miliardy eur
Na rok 2026 se plánují dvě klíčová opatření, jejichž cílem je snížit účty za elektřinu a posílit průmysl. Celkové náklady mohou dosáhnout až 8 miliard eur. Podle analytiků by tato politika mohla snížit cenu elektřiny až o polovinu – z dnešních 120–130 EUR za MWh na zhruba 65 EUR. Pro německé podniky by to znamenalo výrazný růstový stimul, který by mohl stabilizovat výrobu a zaměstnanost a zároveň omezit tlak na přesun výroby mimo Evropu.
Otázkou zůstává, jak se k tomuto kroku postaví Evropská unie. Jde totiž o opatření, které může být vnímáno jako narušení pravidel jednotného trhu. Přesto se zdá, že vzhledem k dramatickému poklesu konkurenceschopnosti německého průmyslu neměl Berlín jinou možnost.
Dopad na českou ekonomiku
Český průmysl, který tvoří přibližně 38 % HDP, může z německého kroku těžit hned dvakrát. Zaprvé, německý stimul vytváří tlak na českou vládu, aby také podpořila konkurenceschopnost domácích podniků. Kabinet Andreje Babiše již avizoval, že převezme náklady na podporu obnovitelných zdrojů ve výši 18 miliard korun, což by mohlo snížit cenu energií pro firmy o 10–12 %.
Zadruhé, posílení německého průmyslu může zvýšit poptávku po dodávkách v rámci středoevropského řetězce. To by mohlo pozitivně ovlivnit české průmyslové podniky, které se samy potýkají s dlouhodobým útlumem poptávky. Index PMI ve zpracovatelském sektoru je již několik let v kontrakci.
Rizika a dlouhodobé dopady
Na druhé straně je třeba počítat s vyššími nároky na veřejné rozpočty. Dotování energií znamená vyšší deficity a zadlužení, což může mít dlouhodobé negativní důsledky. Český průmysl navíc může být v nevýhodě vůči německým konkurentům, kteří budou mít díky státní podpoře výrazně levnější elektřinu. Energeticky náročné podniky v Česku tak mohou čelit tlaku na marže i ztrátě konkurenceschopnosti.
Závěr
Německý fiskální stimul je jasným signálem, že vláda v Berlíně se rozhodla aktivně bránit útlumu průmyslu. Krátkodobě může opatření stabilizovat výrobu a zaměstnanost, dlouhodobě však vyvolává otázky o férovosti v rámci jednotného trhu a o udržitelnosti veřejných financí. Pro českou ekonomiku jde o výzvu i příležitost: tlak na vlastní podporu průmyslu a zároveň možnost těžit z vyšší poptávky německých firem.
Kryštof Míšek, hlavní ekonom Argos Capital