Podíl nezaměstnaných osob v březnu poklesl o 0,1 p.b na 3,4 %. Za zlepšujícím se trendem lze hledat především typickou sezónnost, kdy v jarních měsících dochází k obsazování některých pracovních pozic, které v zimě nebylo možné vykonávat. Příliš se neprojevil trend v podobě příchodu uprchlíků z Ukrajiny, kteří se ovšem na úřad práce jako nezaměstnaní mohou hlásit až od závěru března. Ve srovnání s letošním únorem se tak na úřad práce přihlásilo jen zhruba o 1 500 lidí více, ve srovnání s minulým březnem to je dokonce pokles. Volných pracovních míst ubylo jen mírně a stále se jedná o třetí nejvyšší hodnotu v historii ČR.
Počet evidovaných nezaměstnaných poklesl v březnu o více než 10 tisíc na 252 873. Počet volných pracovních míst také klesal, ale pomalejším tempem. Ve srovnání s únorem jich je o necelé 4 tisíce méně, tedy 360 168. O něco nižší je nezaměstnanost u mužů (3,2 %) než u žen (3,6 %). Poměrově platí již několik let, že uchazeč si může vybírat z více než jednoho pracovního místa, v březnu pak konkrétně na jednu hlavu připadalo 1,42 pracovního místa (proti 1,38 v únoru).
Při pohledu na jednotlivé části ČR klesala meziměsíčně nezaměstnanost ve všech okresech, až na tři výjimky (Chomutov, Mělník, Most), kde byly růsty ale spíše kosmetické. Nejhorší je stejně jako v předchozích měsících situace v Karviné (9,5 uchazeče na místo, 8,4 % nezaměstnanost), nejlepší naopak v okrese Praha-východ (0,1 uchazeče, 1,1 % nezaměstnanost).
Český trh práce zatím rozhodně neprojevuje známky oslabení, ani obav ze situace na Ukrajině. Kladná mezera mezi počtem volných pracovních míst a uchazeči o zaměstnání zůstává stále velmi široká. To bude i nadále vyvíjet tlak na růst mezd, tak aby v kontextu vysoké inflace příliš neklesala životní úroveň pracovníků, byť reálný pokles je v nejbližších čtvrtletích nevyhnutelný. Určitou neznámou jsou zatím dopady přílivu ukrajinských uprchlíků na český trh práce. Řada z nich hledá spíše krátkodobé zaměstnání v naději rychlého návratu na Ukrajinu, a přijímá i pracovní nabídky, o které nebyl v posledních měsících příliš zájem. Mohlo by tak dojít k zaplnění některých volných pracovních pozic, ale i ke krátkodobému mírnému zvýšení podílu nezaměstnaných osob. V dlouhodobějším horizontu může na míru nezaměstnanosti negativně působit slábnoucí česká ekonomika, dopady by se ale projevily nejdříve až v druhé části roku. Navzdory tomu i nadále očekáváme, že za celý rok 2022 by měla míra nezaměstnanosti dosáhnout 3,4 %.
Vratislav Zámiš, analytik Raiffeisenbank
