Navzdory obavám trhu z pokračujícího poklesu tuzemského PMI indexu průmyslové aktivity k jeho dalšímu snížení nedošlo. Květnová hodnota PMI setrvala na dubnové úrovni ve výši 42,8 bodu. Tržní konsensus počítal se zhoršením na 41,5 bodu, my jsme se dokonce obávali 41,02 bodu.
I když index tedy překvapil pozitivně, důvod k velkému jásotu to není. Z hlediska struktury indexu je patrný pokles produkce, který byl nejprudší od února (připomeňme, že to byl měsíc uzavírek v tuzemských automobilkách kvůli nedostatku výrobních komponent). Producenti čelí slabé poptávce, a tedy klesajícím objednávkám. Nové zakázky klesají již 15 měsíců v řadě. I když v květnu ve srovnání s dubnem o něco méně. Podle firem je slabá poptávka důsledkem předchozího zdražení na straně vstupů a celkově náročnějších ekonomických podmínek.
Pokračuje pokles tlaku na dodavatele, což koresponduje se zlepšující se situací v globálních výrobních řetězcích. Producenti mají tendence snižovat skladové zásoby, zároveň nejsou příliš ochotní navyšovat objemy vstupů. Výrazně se zkrátily dodací lhůty. Horší prodeje v konkurenčním prostředí tlačí na pokles cen, který je patrný na vstupech i výstupech.
Pokud jde o výhled, ten podle respondentů zůstává relativně optimistický pro období nadcházejících 12 měsíců, přestože úroveň důvěry se držela pod dlouhodobým průměrem. My předpokládáme, že PMI index se díky postupnému promítání levnějších vstupů bude opatrně zlepšovat již v nadcházejících měsících. Letošní celoroční růst průmyslové produkce předpokládáme o 1,7 % po 2,6 % vykázaných za loňský rok. Znatelnější oživení přinese až rok 2024, kdy počítáme se vzestupem o 4,2 %.
Jan Vejmělek, Ekonomický a strategický výzkum, Komerční banka
