Spekulace se potvrdily a na 6 let prezident jmenoval Aleše Michla guvernérem ČNB. Co to však může znamenat, v tuto chvíli těžko odhadovat. Jde zejména o různé názory na výši podílu tzv. „dovezené“ inflace.
Aleš Michl není zastáncem tvrdého zvyšování sazeb (podobně jako třeba i profesor Jan Švejnar), protože nejsou výraznými monetaristy. Přesto se přihlásil k Rašínovu „pracovat a šetřit“. Další otázkou je, nakolik je vhodné chladit přehřátou ekonomiku.
Vyznění poslední prognózy je ale natolik jestřábí, že i stávající bankovní rada se rozhodla raději jednat podle tzv. alternativního scénáře, který nepožaduje další výrazné zvyšování úrokových sazeb a „smiřuje se“ s pomalejším návratem inflace k cíli. Přesto stávající většina v bankovní radě jasně vidí rizika tohoto alternativního scénáře jako pro-inflační a v případě potřeby by byla ochotna sáhnout k dalšímu výraznějšímu růstu sazeb.
