Obchodní dohoda EU s USA, jejíž součástí jsou 15procentní plošná cla, vyvolá zpomalení růstu české ekonomiky o několik desetin procentního bodu, shodli se analytici.
Z pohledu ekonomiky je ale podle nich důležitější to, že zažehnává riziko vysokých sektorových cel, jež zvyšovaly nejistotu a tlumily investiční aktivitu v páteřních evropských sektorech. Základní rámec v neděli oznámili předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a americký prezident Donald Trump.
„Zavedení dovozního cla 15 procent na zboží vyvážené z EU do USA by mělo negativně ovlivnit HDP české ekonomiky v rozsahu 0,3 až 0,4 procenta,“ řekl analytik Deloitte David Marek. Mezi nejvíce zasažená odvětví budou podle něj patřit strojírenství, výroba elektrotechniky a elektroniky a chemický a farmaceutický průmysl.
„Pokud bychom předpokládali mírně vyšší cla než 15 procent, a to kvůli farmaceutickému průmyslu a oceli s hliníkem, dodatečný negativní dopad na českou ekonomiku by činil asi čtyři desetiny procentního bodu během letošního a příštího roku,“ uvedl ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel. To by podle něj po slibném růstu HDP na začátku roku mohlo vyústit v letošní růst ekonomiky okolo dvou procent či mírně pod nimi. Relativně pozitivní zprávu přináší nižší finální clo na automobily, což povede k méně negativním dopadům na největší obchodní partnery, tedy Německo a Slovensko, dodal.
Hlavní ekonom XTB Pavel Peterka oznámení dohody vnímá pozitivně, protože znamená omezení rizik souvisejících s dalším vývojem vztahů mezi dvěma giganty globální ekonomiky. Uzavření dohody byla podle něj skvělá zpráva pro ČR. Největším rizikem pro tuzemskou ekonomiku byla totiž eskalace konfliktu a růst cel na vysoké úrovně. To by zpomalilo světovou a evropskou ekonomiku, což by se postupem času promítlo i do nižšího zájmu o český export. Vyšší cla na produkci z USA by navíc podpořila inflační tlaky i v ČR, podotkl.
Výsledná dohoda mezi EU a USA přinese pravděpodobně trhům dodatečnou úlevu, míní analytik Patria Finance Jan Bureš. Ekonomické dopady budou podle jeho něj v součtu lehce pozitivní. Celková přímá celní zátěž i přímé obchodní dopady do evropské ekonomiky mírně vzrostou. Ne však všude, zejména ve střední Evropě a v Německu s vyšším podílem automobilového průmyslu, budou změny minimální. Slovensko a Maďarsko si dokonce lehce polepší, poznamenal.
Absence odvetných cel z evropské strany je pozitivní zprávou, protože snižuje riziko vzniku dodatečných inflačních tlaků vyvolaných přenosem evropských cel na americký dovoz do konečných spotřebitelských cen, doplnil analytik Portu Jan Berka. Také slabší ekonomický růst může mít podle něj protiinflační dopad. Analytik Cyrrusu Tomáš Pfeiler míní, že dohoda je Trumpovou výhrou. „De facto se ukazuje, že jeho taktika přijít s hrozbou přísné obchodní politiky, a pak z požadavků částečně slevit, mu vychází,“ uzavřel.
ČTK