Podle očekávání se tempo desinflace v ČR zvolňuje s tím, jak přestává fungovat vysoký srovnávací základ z loňského roku. Ten je totiž hlavním důvodem, proč se inflace snížila z lednových 17,5 % na srpnových 8,5 %.
Ve srovnání s červencem se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,2 %, a to především zásluhou vyšších cen pohonných hmot. Cenu nafty popostrčila nahoru vyšší daň, nicméně její cena se jen za tento jediný měsíc zvýšila o přibližně pět korun a o dvě koruny víc si řidiči připlatili i za benzín. Naproti tomu inflaci tentokrát brzdily potraviny, jejichž ceny meziměsíčně poklesly o necelé procento.
Meziroční inflace klesá v souladu s prognózou, takže centrální banka by mohla být s vývojem spokojená. Na druhou stranu stále platí, že jde jen o zpomalování tempa růstu cen, za nímž stojí především statistické důvody. O nějaké korekci cen po letech prudkého zdražování se zatím až na výjimky hovořit nedá. A nedochází k němu ani navzdory rekordnímu útlumu poptávky a snižování některých nákladů i relativně silné koruně.
Ještě v září inflace znovu poklesne a pravděpodobně se dostane pod hranici osmi procent. Od října ovšem zafunguje tentokrát nízký srovnávací základ z loňského podzimu, kdy se zavedl tzv. úsporný energetický tarif. O co se tenkrát inflační čísla na chvíli vylepšila, o to horší budou letos. Proto se i v závěru letošního roku bude meziroční inflace pohybovat blízko osmi procent.
I když dalšího prudkého poklesu inflace se dočkáme v úvodu příštího roku, nemusí ČNB se snižováním sazeb příliš pospíchat. Není totiž ještě tak úplně jisté, že inflace se rychle vrátí do tolerančního intervalu, zvlášť když tlak na pokles cen ze strany poptávky postupně díky obnovenému růstu reálných mezd po čase oslabí.
Petr Dufek, hlavní ekonom Banky CREDITAS