Pandemie drtí hlavně nízkopříjmové, průměrná mzda roste

Ilustrační snímek, zdroj: pixabay.com

Česká průměrná mzda v posledním čtvrtletí loňského roku narostla meziročně o nominálních 6,5 %, což po očištění o inflaci odpovídá reálnému růstu o 3,8 %, a nově tak činí 38 525 Kč. Namísto očekávaného zpomalení mzdové dynamiky tak došlo k jejímu zrychlení po předchozím kvartále, který byl kosmetickou revizí zvýšen na 1,8 %. Zároveň ovšem meziročně došlo k poklesu počtu zaměstnanců o 2,9 %. Mediánová mzda se meziročně zvýšila o 5,4 % a dosáhla 32 870 Kč. Za celý rok 2020 dosáhl růst české průměrné mzdy 4,4 % nominálně a tedy 1,2 % reálně.

Aktuální hodnota tak navzdory zuřící virové pandemii představuje z historického pohledu velmi líbivý výsledek, který dokonce mírně převýšil průměrný výkon z posledních pěti let, kdy česká ekonomika procházela příznivým obdobím. Mzdový růst byl ovšem tažen do značné míry netržním sektorem. Pandemické bonusy ve zdravotnictví vytlačily tamní mzdovou dynamiku na 31 % a zvyšování platů ve školství dosáhlo 10,6 %, v obou případech při mírně rostoucím počtu zaměstnanců. Vývoj v dalších oborech již tak jednoznačný nebyl. V administrativních činnostech byl sice evidován růst mezd o 9,9 %, zároveň ovšem došlo k úbytku počtu zaměstnanců o 12,2 %. Podobně i růst mezd ve zpracovatelském průmyslu o 3,9 % je třeba vnímat v kontextu úbytku počtu zaměstnanců o 4,4 %.

vit-hradil-analytik
Vít Hradil, analytik Raiffeisenbank

Patrně největší pozornost pak upoutají odvětví kultury, ubytování a pohostinství, tedy ty nejvíce utlumené pandemickými restrikcemi. V ubytování, stravování a pohostinství se sice pokles průměrné mzdy o „pouhých“ 1,8 % může jevit vzhledem k okolnostem jako umírněný, ovšem byl doprovázen úbytkem 18,8 % pracovníků. Kultura pak eviduje dokonce mírný nárůst mezd o 2,1 %, ovšem také odchod 5,3 % zaměstnanců. Za sektory, které závěrem roku 2020 z pohledu pracovního trhu prošly skutečně stabilizovaně, tak lze označit hlavně informační a komunikační činnosti, kde mzdy rostly o 6,5 % bez úbytku pracovníků či zemědělství, které vykázalo přilepšení o 3,4 % a toto ani zde nebylo vykoupeno odlivem pracovní síly.

Z geografického pohledu rostla průměrná mzda nejsvižněji v Ústeckém (9,6 % meziročně) a Olomouckém (8,3 %) kraji, v obou případech ovšem za cenu snížení zaměstnanosti. Naopak nejpomaleji rostly mzdy v Praze (4 %) a Středočeském kraji (5,1 %), kde byl ale zároveň evidován nejnižší odliv pracovníků.

Nepřímá úměra mezi vývojem mezd a počtu pracovníků naznačuje, že aktuální výsledek, byť opticky sympatický, je spíše statistický fenomén. Pandemie evidentně častěji připravuje o práci zaměstnance na hůře placených pozicích a po jejich odchodu tak roste průměrný výdělek. Zároveň se do dat významně propisuje administrativní zvyšování platů ve školství a zdravotnictví. Podle všeho ovšem nijak masově nedošlo k daňové optimalizaci, tedy odkladu výplat ročních odměn do roku 2021, kdy vešel v platnost daňový balíček. I kvůli němu a také očekávanému ochlazování trhu práce předpokládáme, že letos nominální mzdový růst jen těsně překoná inflaci a dosáhne 2,6 %.

Vít Hradil, analytik Raiffeisenbank

profiporadenstvi_logo  

Přihlaste se k odběru newsletteru Profi Poradenství & Finance a získejte každý týden zásadní informace ze světa financí přímo k vám do emailu.