Klesající poptávka dále tlumí výrobu
PMI pro zpracovatelský sektor v srpnu zastavil propad, když se udržel na červencových 46,8 bodech signalizujících kontrakci sektoru. Srpnový vývoj navazuje na předchozí měsíce, kdy úpadek poptávky vede k úpadku výroby s negativním dopadem na zaměstnanost. Z pozitivní stránky tímto dochází ke zmírnění tlaků na nabídkové straně a inflační tlaky následně zvolňují.
Důvodem pro pokles poptávky jsou narůstající provozní náklady. Firmy tak ruší či odkládají projekty. Se zhoršením situace v poptávce firmy očekávají nižší tempo výroby, což se projevuje ve snižování stavu zaměstnanců.
Po otevření ekonomik s ukončením covidových restrikcí došlo k navýšení poptávky prakticky ve stejný čas na globální úrovni, na což nabídková strana nebyla připravena. Důsledkem byly potíže v dodavatelských řetězcích a narůstající cenové tlaky. S tím, jak poptávka odeznívá pozorujeme obrat trendu. Situace v dodavatelských řetězcích je méně napjatá, a to samé platí i pro cenový vývoj. Tempo růstu cen bylo dle PMI reportu nejnižší od prosince 2020. To ale neznamená, že pro cenový vývoj neexistují rizika. Nejistotu přináší především ceny energií, které jsou extrémně vysoko a propisují se do cen materiálů.
S utlumenou poptávkou a nejistotou ohledně cen i dostupnosti plynu očekáváme během zimních měsíců zhoršení výkonu průmyslu a exportu. Se snižující se kupní silou by také měla klesnout reálná spotřeba domácností. Ve výsledku odhadujeme mírný pokles reálného HDP (do 0,5 % k/k) během nastávajících dvou kvartálů.
Výsledek PMI je víceméně v souladu s nedávno zveřejněným konjunkturálním průzkumem od ČSÚ. Z něj také vyplývá, že průmyslové firmy hodnotí celkovou poptávku více negativně a očekávají úbytek výroby a nižší zaměstnanost.
Za celý letošní rok by se průmyslová výroba mohla v průměru v meziročním srovnání udržet v plusu poblíž 0,5 %.
David Vagenknecht, analytik Raiffeisenbank