Pokud si zaměstnanci udrželi práci, jejich mzdy rostly

Ilustrační snímek, zdroj: pixabay.com

Opatření proti šíření onemocnění covid-19 dopadla na trh práce selektivně. Rozvíjelo se ICT, zdravotní a sociální péče byla pod velkým tlakem, jiná odvětví strádala. Pozoruhodným výsledkem je snížení mzdového rozdílu mezi muži a ženami.

V 1. čtvrtletí 2021 meziročně vzrostla průměrná hrubá měsíční nominální mzda o 3,2 %, a zvýšila se ve všech sekcích klasifikace CZ-NACE kromě dvou. „Odvětví kulturní, zábavní a rekreační činnosti a odvětví ubytování, stravování a pohostinství spojuje skutečnost, že měly po celou dobu zavřené provozovny. U prvního došlo k poklesu mzdy o 5,1 %, u druhého o 2,6 %. V obou se navíc snížil počet zaměstnanců,“ upozorňuje Jitka Erhartová, vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ. Evidenční počet zaměstnanců na přepočtené počty se meziročně snížil celkem o 1,4 %, nejvíce (o 12,6 %) právě v odvětví ubytování, stravování a pohostinství.

1

Mezi roky 2019 a 2020 došlo jen k menším proměnám mzdových struktur a jejich distribuce se mírně uzavřela, neboť rychleji stoupaly nízké mzdy. Nejvýraznějším zjištěním je vyšší růst mezd žen než mužů, a to ve všech krajích i dalších zkoumaných tříděních. Důvod je nutné hledat v profesním rozložení. „Největší nárůsty mediánových mezd najdeme u zdravotních sester, pracovníků sociálních služeb a učitelů základních škol, což jsou typická ženská zaměstnání. Naopak v profesích, kde dominují muži, byla zvýšení malá. Výjimkou je pouze oblast ICT,“ říká Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ. Projevil se tedy efekt toho, že ženy více pracovaly v tzv. esenciálních zaměstnáních. Ta nesla tíhu koronavirové situace, což se odrazilo i ve vyšších výdělcích.

2

Rozdíl mezi průměrnými hodinovými mzdami mužů a žen (při plném úvazku bez absencí) se v důsledku tohoto mírně uzavřel a ukazatel meziročně klesl z 18,0 % na 15,9 %. „Uzavírání rozdílu mezi průměrnými mzdami mužů a žen může být jen dočasné, neboť je z určité části způsobeno vyplacením mimořádných odměn v zaměstnáních charakteristických pro ženy. To se však nemusí opakovat,“ hodnotí vývoj Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu.

3

Růst průměrné mzdy neznamená, že všem skupinám obyvatel nutně vzrostla životní úroveň. Vedle vlivu růstu cen (inflace) je nutné vzít v potaz, že ne každý mohl v posledním roce pracovat. Výrazně narostl i počet absencí a mnoho lidí o zaměstnání zcela přišlo. Míra nezaměstnanosti i přes rozsáhlé vládní stabilizační programy meziročně vzrostla o 1,4 p.b. na 3,4 % a u žen se zhruba zdvojnásobila.