Česko se v červnu zařadilo mezi země s podprůměrnou inflací v Evropské unii. V metodice eurostatu zvolnila meziroční inflace z 2,8 % na 2,2 %, zatímco průměr v EU činil 2,6 %. Nejvyšší celkovou inflaci vykázala Belgie (5,6 %), na opačném chvostu zůstalo Finsko (0,6 %).
Pokud se podíváme na inflační čísla detailněji, v případě jádrové inflace (očištěné o volatilní položky jako jsou ceny potravin, energií nebo pohonných hmot) zůstává Česko nad evropským průměrem. V červnu tuzemská jádrová inflace poklesla z meziročních 4,1 % na 3,8 %, o sedm desetin procentního bodu tak setrvala nad průměr EU. Podobný je příběh i ve službách, kde zůstávají cenové tlaky nejvíce strnulé i kvůli svižné nominální mzdové dynamice. Ceny služeb v Česku sice mírně zvolnily růst na 6,5 %, stále však výrazně převyšují průměrnou dynamiku v EU.
Česko naopak zůstává premiantem při pohledu na ceny potravin, které v červnu stály za překvapivým poklesem celkové inflace. Podobně jako v minulém měsíci se v tuzemsku snížily ceny potravin zdaleka nejrychlejším tempem v celé EU (-4,8 %). Ceny potravin přitom klesají jen v pěti zemích EU a v průměru meziročně vzrostly o 1,3 %. Směrem ke konci letošního roku nicméně odhadujeme, že desinflační impuls potravin v tuzemské spotřebitelské inflaci bude postupně vyprchávat, což je jeden z důvodů, proč očekáváme mírný nárůst inflace ke 3 % na konci roku.
Po červnovém překvapení odhadujeme další pozvolný pokles spotřebitelské inflace pod 2 % v průběhu letních měsíců. Ve zbývající části roku ale zapůsobí statistická hra jménem srovnávací základna a inflace se kvůli tomu znovu vyšplhá mezi 2,5-3,0 % ke konci letošního roku. Pro ČNB by se však nemělo jednat o důvod, proč nedoručit nižší úrokové sazby, které se dle našeho názoru budou na konci roku pohybovat na 3,75 %.
Dominik Rusinko, analytik ČSOB