Propad maloobchodu dál zrychluje

Spotřebitelé i v srpnu omezovaly své nákupy v obchodech, když zde reálně utratili o 0,7 % méně než v červenci. Ve srovnání s loňským rokem šlo už téměř o propad devítiprocentní. Nominálně se v obchodech se utrácí vesměs víc než před rokem, avšak domů si zákazníci nosí stále méně zboží. Je to jen další projev klesající reálné kupní síly, ke které dochází v důsledku inflace.

Nelze si samozřejmě nevšimnout, že se inflace projevuje u každého zboží různě, často se v ČR vymyká všemu, co vidíme v okolních zemích. Za příklad si stačí vzít oblečení nebo elektroniku, jejichž ceny rostou ve srovnání s unijními státy mnohem rychleji.

Krácení nákupů zaznamenává téměř veškerý maloobchod. Největší propad je vidět u prodejců oblečení a obuvi, vybavení domácností, zboží pro volný čas a elektroniky. Je vidět, že spotřebitelé pod tlakem inflace nakupují stále méně zboží. Rekordní náklady na bydlení, které domácnosti postihly nebo ještě výhledově zastihnou nutí měnit spotřebitelské návyky, omezovat zbytné a v některých případech omezovat i nezbytné, jak by mohly naznačovat slabší prodeje potravin.

S poklesem reálných tržeb obchodů lze počítat i v dalších měsících s tím, jak bude pokračovat propad reálných výdělků. Dá se předpokládat, že zesílí tlak na slevy, pozornost se bude dál přesunovat k internetu, a ještě se zvýší i zájem o levnější privátní značky.

Vzhledem k tomu, jaký podíl má spotřeba na HDP, jsou dnešní výsledky maloobchodu předzvěstí poklesu ekonomiky.

Také některé služby už pociťují útlum poptávky

Ochlazování poptávky není vidět pouze na číslech z maloobchodu, ale začíná stále více patrný i v hotelích a restauracích, které se po dvou letech covidu ještě nestačily vrátit ani na startovací pozici roku 2019. Po slabším červenci přišel ještě slabší srpen, napovídají sezónně očištěná data statistického úřadu.

I v tomto případě platí, že celkové tržby jsou ovlivněny inflací. Zatímco restaurace mají tržby výrazně vyšší než loni v srpnu, ve skutečnosti toho prodaly méně. Mírně vyšší zájem je vidět u hotelů díky preferenci domácí turistiky a oživení přeshraničního cestovního ruchu, co do výkonů jsou ovšem jen na dvou třetinách úrovně roku 2019.

Pozitivní trend naproti tomu stále zaznamenávají cestovní kanceláře, které se z téměř nuly dosažené v první vlně pandemie vrací s prodeji k předcovidému normálu. Po dvou letech omezeného cestování se turistika rozjela, avšak je otázkou, nakolik tento trend vydrží i v dalších měsících. Jde samozřejmě o očištěná data statistického úřadu, která odhlížejí od sezónnosti a lépe přibližují situaci.

Celkové výsledky služeb za srpen jsou tentokrát v meziměsíčním srovnání slabší (-0,4 %) především v důsledku poklesu výkonů v dopravě a rovněž zmíněné oblasti HORECA. Dařilo se naproti tomu telekomunikacím a IT službám. Pozitivní výsledky zaznamenaly i firmy na realitním trhu, které zaznamenávají nárůst zájmu o pronájmy.

Z dosud známých výsledků služeb vyplývá, že první známky útlumu jsou vidět i v této části ekonomiky. Na druhou stranu jsou to čísla stále ještě velmi slušná, takže služby mohou ještě chvíli hospodářství brzdit v poklesu. Jak dlouho se teprve ukáže, až tato část ekonomiky pocítí plný dopad nových cen energií i reakci zákazníků na novou situaci.

Petr Dufek, hlavní ekonom Banky CREDITAS