Ceny českých průmyslových výrobců vykázaly v květnu meziměsíční pokles o 0,8 %, což bylo mírně více, než čekal trh (-0,6 %). V meziročním srovnání tak výrobní inflace dosahuje 3,6 %. Dokonce i do meziročního poklesu se pak dostala cenová hladina v zemědělské výrobě (-10,2 %). Naopak dráže zůstává ve srovnání s loňskem ve stavebnictví (6,2 %) i v tržních službách pro podniky (6,2 %).
V rámci jednotlivých průmyslových sektorů byl cenový vývoj nejpříznivější v odvětví chemických látek a přípravků a u základních kovů, které celkovou meziroční inflaci snižovaly shodně o 0,6 procentního bodu. Deflačně působily také ceny u dřeva a korku (-0,3pb). Naopak směrem nahoru průmyslovou inflaci nadále tlačí oddíl elektřiny, plynu a páry s příspěvkem 3,5pb, potravinářských výrobků (1,1pb) a černého a hnědého uhlí (0,7pb).
V souhrnu ceny v průmyslu klesají nepřetržitě od začátku letošního roku. Oproti předpandemickému lednu 2020 ovšem přesto zůstávají o závratných 37,5 % výše.
Pokles výrobních cen je kromě Česka pozorován i ve zbytku Evropy a lze předpokládat, že bude v nadcházejících měsících dále pokračovat. Do ceníků se pozvolně propisuje uvolnění post-pandemické přetíženosti dodavatelských řetězců, uspokojování nahromaděné poptávky, opadnutí válečného komoditního šoku a také chladnoucí poptávka. S několikaměsíčním zpožděním se pak zlevnění ve výrobní sféře bude projevovat i v uklidňování cen spotřebitelských. Pro něj existuje v Česku ideální prostředí, když firmy nadále vykazují výrazně zvýšené marže, ze kterých mají prostor ustupovat, zatímco spotřebitelé jsou propadem reálných příjmů tlačeni k úsporám.
Z pohledu České národní banky se pak jedná o další argument ve prospěch stability sazeb, která je tak na zasedání ve středu příštího týdne podle nás téměř zaručena.
Vít Hradil, hlavní ekonom CYRRUS