Březen byl pro české stavebnictví hodně špatným měsícem. Meziměsíčně se výroba propadla téměř o 8 %, meziročně o 8,3 %. Nedařilo se jak pozemnímu, tak inženýrskému stavitelství. A skoro o osm procent byla výroba nižší než v předpandemickém roce 2019. Asi těžko se dá tento výsledek svádět na počasí, protože letošní březen byl z pohledu teplot mimořádně příznivý.
Hlavním problémem stavebnictví – především pozemního – zůstávají nové zakázky. Když si vezmeme na pomoc měsíční průzkumy důvěry, tak právě u zakázek jsou firmy stále velmi skeptické. A příliš nadějně vlastně nevypadají ani tvrdá data z realitního sektoru. Komerční výstavba zůstává zatím v útlumu a bytová výstavba v recesi.
Počet nově stavěných bytů se v březnu snížil o téměř 18 %, přitom od začátku roku pak o 15 %. Potvrzuje se tak, že lednové překvapivě dobré výsledky byly jen pozitivním výkyvem, který únor a březen snadno smazaly. Méně bytů se staví především tam, kde po nich bývá největší poptávka – a tedy v Praze a ve Středočeském kraji, které jsou mimochodem hlavním cílem vnitrostátní „migrace“ obyvatel.
Nízká výstavba, a tedy i slabá nabídka nových bytů, bude jedním z hlavních důvodů, proč ceny bytů v letošním roce zřejmě opět porostou. Zatímco poptávka, jak je vidět z čísel o vývoji nových hypoték, narůstá, staví se zatím stále méně.
Dokud se nerozjede bytová a komerční výstavba, bude pozemní stavitelství i nadále v útlumu. Nadějí mohou být rekonstrukce a zateplování, které ovšem zatím nestačí na vykompenzování slabé nové výstavby. U inženýrských staveb se vše zase točí kolem peněz a připravenosti projektů.
Tvrdá data o zakázkách za první kvartál sice vypadají poměrně nadějně, avšak je otázkou, nakolik jsou ovlivněna inflací, takže bych je zatím příliš nepřeceňoval.
Petr Dufek, hlavní ekonom Banky CREDITAS