Už 27 měsíců v řadě se index nákupních manažerů (PMI) v českém průmyslu nachází pod hranicí 50 bodů, tedy v pásmu útlumu.
V srpnu oproti předchozímu měsíci narostl o 2,9 bodu a zakotvil na hodnotě 46,7, zatímco trh vyhlížel pouze 44,0. Hodnota indexu se tak dostala na nejvyšší úroveň za poslední dva roky. Srpnový výsledek byl však výrazně lepší než ten červencový, což by na první pohled mohlo vypadat jako bod obratu. Problémem ovšem je, že za zlepšením v posledním měsíci nestojí rostoucí zakázky, ale pouze velká očekávání výrobců od dalších měsíců.
Proud nových objednávek zůstává slabý, firmy si vypomáhají doděláváním starších, likvidují zásoby, aby optimalizovaly své finance, a propouštějí. Ke komplikacím se zakázkami se navíc přidávají i logistické problémy, protože cesty výrobních vstupů z Asie se prodlužují a prodražují.
Je příjemné vidět lepší čísla PMI, i když nejsou ještě nad padesátkou, která znamená růst. Problém však je, že výsledek stojí na očekávání výrobců, která se vlastně vůbec nemusí naplnit. Naděje na brzký růst zahraniční poptávky totiž není ve světle vývoje německé ekonomiky nijak velká. Může se proto vzápětí znovu ukázat, že srpnový lepší PMI byl opět jen falešným signálem. Proto nemá smysl v tuto chvíli nad ním nějak jásat. Dokud nejsou objednávky, je vše jen o víře.
Už nyní je tak zřejmé, že průmysl letos skončí v červených číslech a růst české ekonomiky rozhodně nepodpoří. A to nejspíš ani ve druhé polovině roku, respektive dokud se neobrátí situace k lepšímu i v Německu.
Text Petr Dufek, hlavní ekonom Banky CREDITAS, foto Freepik