Po překvapivě dobrém odhadu německého HDP za třetí kvartál přichází optimistická zpráva o růstu celé eurozóny. Mezičtvrtletní tempo růstu se zdvojnásobilo na 0,4 %, meziroční pak vzrostlo na 0,9 %.
Asi si nelze nevšimnout, že za pozitivním mezičtvrtletním výsledkem eurozóny stojí mimochodem nejenom Německo poháněné vládními výdaji na spotřebu a útratami domácností, ale i Irsko. Přitom je to právě Irsko, které jako daňový ráj s abstraktními a extrémně nestabilními ekonomickými výsledky nemá smysl vůbec hodnotit.
Pokud cvičně Irsko (+2 % q/q) vynecháme, je růst eurozóny zhruba poloviční. Německo příjemně překvapilo, nicméně ze zprávy tamního statistického úřadu vyčteme jen onen zmíněný růst spotřeby.
O investicích, které by mimochodem měly zajistit příchod zelené budoucnosti, tam není ani slovo. A totéž platí o dříve hojně citovaném termínu „export“. Německá recese se díky spotřebě tedy nepotvrdila, každopádně pokles z předchozího kvartálu byl revidován k ještě horšímu. V recesi je tak aktuálně jen Lotyšsko, Maďarsko a Švédsko.
Euru se nová sada dat, a zvláště pak zprávy z Německa líbí, bez ohledu na to, na jakém stabilním základě stojí. Vůči dolaru na chvíli posílilo na cca 1,085 USD/EUR, avšak nic se nezměnilo na tom, že kondice americké ekonomiky zůstává vůči té evropské nesrovnatelně lepší.
Na aktuálním odhadu HDP EU je zajímavé ještě něco. Z 27 unijních zemí byla schopna dodat své odhady růstu jen necelá polovina zemí včetně ČR. Třeba Slovensko či Polsko nikoli.
Text Petr Dufek, hlavní ekonom Banky CREDITAS, foto Freepik