Listopadový PMI průzkum signalizuje ochlazení ekonomiky eurozóny, na němž se projevuje slabý výkon jak v průmyslu, tak ve službách. Kompozitní PMI indikátor v listopadu dle předběžných výsledků průzkumu klesl z 50,0 na 48,1 bodu, což představuje desetiměsíční minimum a ekonomický pokles. V metodice PMI průzkumu je úroveň padesáti bodů dělítkem mezi růstem a poklesem ekonomické aktivity.
Špatné zprávy z ekonomiky eurozóny jsou nepříznivou zprávou i pro ekonomiky středoevropské ekonomiky, pro něž je eurozóna klíčovým obchodním partnerem.
Listopadový průzkum PMI naznačuje pokles ekonomické aktivity v eurozóně a obecně platí, že PMI průzkum vyslal nepříznivé signály nejen v listopadu, ale také v předchozích dvou měsících. Zároveň došlo k prohloubení poklesu nových objednávek jak ve zpracovatelském průmyslu, tak ve službách.
Poté, co se HDP eurozóny v letošním 3. čtvrtletí nadechl k solidnímu růstu (mezikvartálně o 0,4 %), tak průzkumy PMI naznačují, že se v letošním závěrečném čtvrtletí růst HDP zpomalí a na mezikvartální úrovni nelze vyloučit dokonce jeho mírný pokles.
V sektoru služeb přetrvávají cenové tlaky, jež v listopadu dokonce zesílily a cenový vývoj v tomto sektoru bude i nadále znepokojovat Evropskou centrální banku. V úvahách centrálních bankéřů by ale měly převážit obavy ohledně ochlazujícího se výkonu ekonomiky eurozóny a ECB by proto měla dále snižovat své úroky: jak letos v prosinci, tak v 1. pololetí 2025.
Pro ekonomiky středoevropského regionu vysílá průzkum PMI z eurozóny nepříznivé signály, neboť hospodářské ochlazení v eurozóně představuje riziko, že se stejným směrem vydá ekonomická aktivita také ve střední Evropě. Zejména slabá aktivita ve zpracovatelském průmyslu eurozóny je nepříznivou zprávou pro středoevropské výrobce a exportéry.
Pokles úroků ECB, jenž pro další měsíce a čtvrtletí průzkum PMI naznačuje, by měl vytvořit prostor také pro pokles úrokových sazeb středoevropských centrálních bank včetně ČNB.
Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE