Rozsah a dopad ruské agrese a následných sankcí na ekonomiku jsou nyní velmi nejisté. Jasným rizikem je, že snížení růstu až stagnace české ekonomiky. V případě eskalace dokonce pokles ekonomiky. A to navzdory tomu, že podíl přímého českého zahraničního obchodu s Ruskem je nízký. Tvoří 2% z celkových českých vývozů a 3% z celkových českých dovozů. To představuje 1,6% HDP v případě vývozu a 2,4% v případě dovozu.
Hlavní zdroj snížení růstu ekonomiky je energetická krize = další růst cen plynu, elektřiny a ropy. Případně nárůst cen spojený s nedostatkem a nutností vypínat energeticky náročné provozy. Zvýšení cen plynu a elektřiny už před napadením Ukrajiny zvýšily náklady za energie o cca 4% HDP. Odhady ukazují, že česká ekonomika je výrazně více exponovaná na případný výpadek dodávek plynu. Důvodem je vysoká energetická náročnost ekonomiky díky vysokému podílu průmyslu na HDP, který přesahuje 30 %. Zatímco v EMU propad dodávek plynu o 10% sníží HDP o cca 0,7%, tak v případě české ekonomiky je to dvojnásobek, cca 1,5% HDP. Ve 2021 podíl ruského plynu na Evropských dodávkách činil cca 42%. Výpadek by znamenal pokles české ekonomiky o cca 6%.
Koruna může oslabit do pásma 25-25,5, v případě větších ekonomických dopadů nad 26 CZK/EUR. To spolu s vyššími cenami komodit může zvýšit průměrnou inflaci pro letošní rok nad 10%.
ČNB zatím počítá ekonomické dopady přes zahraniční obchod s Ruskem a Ukrajinou a zanedbává dopady přes nárůst cen energií a dalších komodit, které budou negativně působit na ekonomickou aktivitu. Pokud ČNB přehodnotí svou měnovou politiku a bude se snažit mírnit dopady na ekonomiku, tak může přistoupit k rychlejšímu snížení sazeb, než nyní předpokládá ve své prognóze.
Odstřižení Ruska ze systému SWIFTu by ruskou ekonomiku zasáhlo citelně, odvetou by bylo pravděpodobně omezení dodávek komodit do EU. Evropa může částečně omezit výpadek ruského plynu zvýšením dovozů LNG, navýšením produkce elektřiny z uhelných elektráren, čerpáním zásob plynu, přehodnocením uzavírání německých jaderných elektráren. Část opatření by musela být směřována i do snížení poptávky.
Celou analýzu, kterou zpracoval tým ekonomických expertů České spořitelny, naleznete zde.
