Tuzemské spotřebitelské ceny v průběhu září oproti předchozímu měsíci klesly o 0,4 %, což odpovídá meziroční inflaci v tempu 2,6 %, tedy o 0,4 procentního bodu více než v srpnu.
Meziměsíčně poskočily ceny nejvíce v oddíle vzdělávání, kde začátek nového školního roku přinesl zdražení o 10,5 %. Následovaly potraviny a nealkoholické nápoje a bytové vybavení a zařízení domácnosti (shodně 0,8 %). Konec období letních dovolených pak přinesl zlevnění v kategorii rekreací a ubytování (-5,8 %), ceny klesaly díky pohonným hmotám i v oddíle doprava (-1,8 %) a také u zdraví (-0,9 %).
Meziročně panovala nejsilnější inflace v oddíle vzdělávání (11,3 %), stravování a ubytování (7,1 %) a zdraví (3,8 %), na opačném konci nalezneme dopravu (-1,8 %), potraviny a nealkoholické nápoje (0,6 %) a pošty a telekomunikace (0,9 %). S přihlédnutím k vahám jednotlivých kategorií ve spotřebním koši byla meziroční inflace tažena hlavně oddílem bydlení (příspěvek 1,0 procentního bodu), tlumila je pak hlavně doprava (-0,2pb).
Růst meziroční inflace na hodnotu 2,6 % může na první pohled působit varovně, nicméně jedná se do značné míry o optický klam. Velkou roli zde hraje efekt nízké srovnávací základny z loňského září, kdy ustupující inflační vlna přinesla nezvykle strmý meziměsíční pokles cenové hladiny.
Letošní září pak předvedlo normální inflační vývoj, což tlačí meziroční hodnotu směrem nahoru. Tradiční poptávkové kategorie navíc vykázaly spíše klidnější chování, než je na září obvyklé, když na uzdě zůstaly ceny oděvů a obuvi, rekreací i stravovacích a ubytovacích služeb. Výjimku představovalo snad jen vybavení domácnosti, které poněkud nezvykle zdražilo, ovšem zde se může jednat o pouhou částečnou kompenzaci předchozího velmi utlumeného cenového vývoje.
Nepříjemné bylo zdražení potravin, ovšem to bylo přebito zlevňujícími pohonnými hmotami, přičemž obě tyto kategorie jsou ze své podstaty rozkolísané a o skutečných inflačních tlacích mnoho nevypovídají. V souhrnu hodnotíme zářijová data spíše pozitivně, a nenacházíme v nich signály oživení inflačních rizik.
I ve zbytku letošního roku pak bude meziroční inflaci významně ovlivňovat efekt nízké srovnávací základny z loňského roku a počítáme tak s hodnotami přes 2,5 %, přičemž nejsilnější bude tento efekt v prosinci, kdy by inflace mohla přesáhnout 3 %. Z pohledu ČNB dnešek na věci mnoho nemění a předpokládáme, že i nadále bude na listopadovém zasedání bankovní rady ve hře další snížení úrokových sazeb o 0,25 procentního bodu, což považujeme za nejpravděpodobnější scénář.
Text Vít Hradil, hlavní ekonom CYRRUS, foto Freepik