Extrémní sucho zasahující významnou část Česka může urychlit návrat potravinové inflace. Slabší úroda, dražší krmiva a dopady vysokých teplot na živočišnou výrobu se mohou postupně propsat zejména do cen mléka a mléčných výrobků. Podle hlavního ekonoma skupiny ČSOB Jana Bureše by po letošním zlevnění mohly ceny potravin v roce 2027 v průměru vzrůst o 4 až 5 %.
Sucho se může stát dalším faktorem, který v příštím roce zvýší inflační tlaky v české ekonomice. Podle údajů hydrometeorologů, na něž upozorňuje Jan Bureš, zasahuje extrémní sucho více než 40 % území Česka a zatím nejsou spolehlivé signály, že by se situace měla rychle zlepšit.
Problém se netýká pouze tuzemské ekonomiky. Sucho trápí celou Evropu, nejvážnější je však situace ve střední Evropě včetně Česka. Vedle energetiky a dopravy se jeho důsledky mohou výrazně projevit především v zemědělství.
Úroda může výrazně klesnout
Jedním z prvních důsledků může být slabší sklizeň. Podle údajů ČSÚ citovaných Burešem by letos mohla v důsledku sucha klesnout sklizeň obilovin až o 17 %. To se následně může přenášet do dalších částí potravinového řetězce.
Dopad přitom nemusí být okamžitý. Zdražování některých potravin se může výrazněji projevit až v příštím roce. Zajímavá je v tomto směru situace u mléčných výrobků, které letos naopak patří k položkám s výrazným meziročním poklesem cen. Podle Bureše jsou mléko i máslo meziročně o více než 40 % levnější.
Právě tento trend by však sucho mohlo začít obracet.
Dražší krmiva, méně mléka
Mechanismus, kterým se nedostatek vody může propsat až do ceny mléčných výrobků, začíná u krmiv. Sucho snižuje množství dostupné krmné siláže a současně také její energetickou hodnotu. Dopady by se mohly projevit se zpožděním, pravděpodobně během zimy a na jaře roku 2027, nižší dojivostí i nižší tučností mléka.
Rychlejší efekt mohou mít rostoucí ceny krmných obilovin používaných k dokrmování. Producentům tak mohou růst náklady ještě předtím, než se naplno projeví nedostatek kvalitní siláže.
Do produkce vstupují rovněž samotné vysoké teploty. Ty jsou pro dobytek stresovým faktorem. Krávy při nich snižují příjem sušiny, což může bezprostředně vést k nižší dojivosti. Kombinace těchto vlivů by se následně mohla promítnout do vyšších cen mléka a mléčných výrobků.
Sucho není jediným důvodem
Samotné sucho ale podle Bureše není hlavním důvodem očekávaného návratu potravinové inflace. Za podstatnější považuje přirozenou reakci zemědělců na velmi nízké ceny v roce 2026 a očekávané vyšší ceny energií.
Extrémní regionální sucho však tento scénář výrazně podporuje. Pokud slabší sklizeň zvýší náklady zemědělců a současně se zhorší podmínky pro živočišnou výrobu, tlak na růst spotřebitelských cen může zesílit.
Po letošním předpokládaném poklesu cen potravin o více než jedno procento očekává Bureš v roce 2027 jejich průměrný růst zhruba o 4 až 5 %.
Inflace může překročit tři procenta
Dopad potravin může být důležitý i pro vývoj celkové inflace. V letošním roce domácnostem pomáhá zlevňování některých potravin, tento efekt ale nemusí pokračovat.
Pokud se v příštím roce současně obrátí vývoj cen potravin a domácnosti přestanou těžit také z levnějších energií, může se podle Bureše celková inflace v roce 2027 dostat nad 3 %.
Pro vývoj spotřebitelských cen tak bude důležité nejen to, jak dlouho současné sucho potrvá, ale také v jakém stavu vstoupí zemědělská produkce do další sezony. Jeho letošní dopady se totiž v některých případech mohou na cenovkách naplno projevit až s několikaměsíčním odstupem.
Autor komentovaných dat: Jan Bureš, hlavní ekonom skupiny ČSOB