Zámek, historická vila ani luxusní byt se nestávají trofejní nemovitostí jen kvůli vysoké ceně. Rozhoduje jejich nenahraditelnost, adresa, historie i stav. Prodej takového objektu navíc vyžaduje jiný přístup než běžná realitní transakce.
Cena sama nestačí
Pojem trofejní nemovitost označuje objekty, které se charakterem a hodnotou vymykají běžné nabídce. Podle kritérií používaných realitní kanceláří Luxent by měly splňovat alespoň tři ze čtyř podmínek: být nenahraditelné, stát na prestižní adrese, mít doložitelný příběh a být ve stavu odpovídajícím svému významu. Objekt vyžadující rozsáhlou záchranu a rekonstrukci je spíše samostatným projektem.
„Trofejní nemovitost poznáte podle toho, že ji nelze nahradit, a to ani při neomezeném rozpočtu. Rozhoduje místo, příběh a charakter, které už se nedají jednoduše zopakovat,“ říká Emil Kasarda, zakladatel a majitel skupiny Luxent. Hodnota přibližně od 50 milionů korun podle něj může být důsledkem vzácnosti, sama o sobě však výjimečnost nedokazuje.
Malý trh bez srovnání
Historická sídla a nejdražší vily se na trhu objevují jen v malém počtu, část obchodů navíc probíhá neveřejně. Pro tento segment proto nejsou k dispozici souhrnné statistiky, které by zachycovaly všechny transakce.
Prodej vyžaduje důkladnou znalost historie, architektury, lokality i technického stavu nemovitosti. Důležité je také rozpoznat, které prvky jsou pro konkrétního kupujícího skutečně podstatné. Může jít o rukopis architekta, původní řemeslné detaily nebo vztah stavby k okolní krajině.
Luxent uvádí, že za posledních pět let zprostředkoval prodej sedmi historických sídel. Podle makléřky Lenky Munter se trofejních nemovitostí objeví jen několik ročně. Délka prodeje se výrazně liší: může jít o několik týdnů, ale také o dobu až tří let.
Kupující hledají jedinečnost
Mezi zájemci se často objevují podnikatelé, kteří přemýšlejí o rodinném zázemí i o tom, jaký majetek předají další generaci. Historická nemovitost pro ně může být místem setkávání rodiny a zároveň možností navázat na příběh konkrétního sídla.
U nejdražších pražských nemovitostí bývá okruh zájemců věkově pestřejší. Důležitou roli hrají soukromí, atmosféra domu a adresa, která se na trhu objevuje zřídka. Zahraniční kupující podle zkušeností Luxentu tvoří v tomto segmentu menšinu.
Někteří vlastníci vnímají takové nemovitosti také jako dlouhodobé uložení části majetku. To ale není příslib budoucího zhodnocení. Jde především o vlastnictví vzácného aktiva s omezenou nabídkou a specifickým charakterem.
Zámky i městské byty
Rozdílné podoby trofejního bydlení ukazují příklady z portfolia realitní kanceláře Luxent. Na pražských Hřebenkách stojí vila z roku 1910 obklopená zahradou o rozloze přes 3 300 metrů čtverečních. Její hodnotu podle společnosti podtrhuje soukromí, historická architektura i možnost dalšího rozvoje pozemku.
V Bubenči představuje jiný typ výjimečnosti prvorepubliková vila z let 1914 až 1920. Má užitnou plochu 726 metrů čtverečních a její předností je především poloha v rezidenční čtvrti, kde se podobné domy objevují na trhu jen zřídka.
Příběh a architektonické dědictví jsou klíčové u zámku Trnová nedaleko Prahy. Sídlo je spojeno mimo jiné s průmyslníkem Čeňkem Daňkem, skladatelem Františkem Škroupem a operní pěvkyní Emou Destinnovou. Národní kulturní památka může sloužit jako rodinné sídlo, její areál nabízí také možnosti komerčního využití.
Mimo Prahu Luxent uvádí například Rezidenci Rubin Palace v Karlových Varech, památkově chráněný objekt u lázeňské kolonády se šesti apartmány. Ve středu metropole pak může o výjimečnosti rozhodovat i komorní charakter rezidence: projekt Quadrio zahrnuje 13 bytů a mimo jiné mezonet o ploše 177 metrů čtverečních s terasami a stropem vysokým přes osm metrů.
Rozhoduje příběh i stav
Trofejní nemovitost může být historický zámek, vila se zahradou i současný byt v centru města. Společným znakem je obtížná nahraditelnost a souhra vlastností, které dávají smysl konkrétnímu kupujícímu. Právě proto se její hodnota nedá odvodit pouze z ceny za metr čtvereční ani z porovnání s běžnými nabídkami.
Zdroj: Luxent