Index nákupních manažerů ze zpracovatelského sektoru meziměsíčně klesl o 0,9 bodu a zakotvil na hodnotě 48,0. I nadále tak zůstává v pásmu kontrakce (<50b) a indikuje pokračující ochlazování výrobní aktivity.
To přitom platí již po těžko uvěřitelné tři roky v kuse.
Zpracovatelé reportují pokles objemu nových zakázek v důsledku narůstající nejistoty, speciálně v automobilovém sektoru. Stěžují si také na nedostatek některých výrobních vstupů a prodlevy v zásobování. Zvyšují se i jejich náklady, a to hlavně v souvislosti s omezenou nabídkou materiálů a energií. Tyto vyšší náklady výrobci přenášeli na zákazníky, avšak ve srovnání s nedávnou minulostí zůstává cenový vývoj spíše umírněný.
Kombinace rostoucích nákladů a klesající poptávky pak přinesla pokračování předchozího trendu omezování zaměstnanosti i nákupů výrobních vstupů. Pozitivním momentem byl opětovný nárůst optimismu ohledně budoucího oživení poptávky a následně také vývoje a výroby.
Turbulence v globálním obchodě, odstartované politikou amerického prezidenta Trumpa, náladě českých zpracovatelů sice nepřidaly, ale ani je neuvrhly do deprese. I nadále sice platí, že zahraniční poptávka zůstává vlažná a perspektiva jejího zotavení je zahalena nejistotou, pod povrchem se ale hromadí záblesky světla na konci tunelu. Průmyslníci patrně již počítají s tím, že obchod se Spojenými státy mírně klesne na intenzitě, nebude se ale jednat o drtivý propad a minimálně část produkce se podaří udat na jiných trzích.
Podobně jako finanční trhy, i průmysl patrně již také počítá s efektem „TACO“ (Trump always chickens out) a odmítá uvěřit, že americký prezident naplní své nejdivočejší výhrůžky vůči Evropě i zbytku světa. Celkově tedy v průmyslu přetrvává bojovná nálada a víra ve světlejší zítřky.
To je i v souladu s naším očekávání, kdy od průmyslu v letošním roce čekáme velmi pozvolné tendence ke zlepšování. Na skutečné oživení si budeme ale zřejmě muset počkat do roku 2026.
Vít Hradil, hlavní ekonom, INVESTIKA, investiční společnost