Americká centrální banka (Fed) začala tlumit nákup cenných papírů, jak už dříve avizovala. Činí tak proto, že byla splněna podmínka „podstatného pokroku“ směrem k vytyčeným cílům – stabilní inflaci a plné zaměstnanosti. Tato nadstavba monetární expanze byla ještě do vypuknutí světové finanční a hospodářské krize nástrojem poměrně nestandardním. Dnes její revers Fed koncipuje tak, aby kvantitativní uvolňování skončilo přibližně do poloviny roku 2022.
V ekonomice existuje několik nejistot. Trh práce v posledních měsících zpomalil oživování zejména kvůli tomu, že koronavirová pandemie znovu nabírá na síle. Projevovat se navíc může i strukturální nezaměstnanost: pandemie způsobila razantní změny v ekonomice, čímž se změnily preference v poptávce po zaměstnancích i v jejich nabídce. Rovněž není jasné, jak dlouho zvýšená inflace ještě potrvá, ani to, jak bude vypadat její dlouhodobá trajektorie. Z toho plyne i nejistota ohledně vývoje úrokových sazeb.
Že je tato nejistota docela silná, je vidět i na tom, že nepanuje shoda ohledně různých témat centrální banky – včetně termínu případného zahájení zvyšování úrokových sazeb. Část bankéřů ve svých hodnoceních toho, zda a jak byly splněny podmínky ke zvyšování úrokových sazeb – zmíněných cílů Fedu inflace a trhu práce, míní, že trh práce bude pokračovat v oživení a vrátí se k plné zaměstnanosti příští rok. Bankéři se dále domnívají, že inflace má nakročeno k překonávání cíle Fedu, tedy dvouprocentní míry. Proto by byli pro zvyšování úrokových sazeb už v příštím roce.
Druzí ale namítají, že trh práce se z ran způsobených pandemií bude vzpamatovávat déle. Akcentují rovněž to, že jakmile nabídkové a poptávkové inflační tlaky pominou, přijde ke slovu spíš globální dezinflace. A bude trvalejší. Tato skupina bankéřů má za to, že zvyšování úrokových sazeb v příštím roce by nebylo optimální.
Guvernér Fedu Jerome Powell dlouho uklidňoval, že zvyšování úrokových sazeb se není třeba obávat – jelikož zaměstnanost je stále výrazně slabší než před pandemií. Rovněž prohlašoval, že inflace časem klesne. V posledních měsících ale i guvernér začal připouštět, že inflace může zůstat zvýšená déle, než se předtím zdálo. A po posledním zasedání Fedu Powell řekl, že plná zaměstnanost nastane už v příštím roce. Tento Powellův názorový posun ukazuje, že Fed se více kloní spíš k dřívějšímu zvyšování úrokových sazeb.
Jak se tedy tato oblast bude dále vyvíjet? Barometr akciového trhu zatím nenaznačuje větší nervozitu. Pokud by se totiž trh obával, že úrokové sazby brzy výrazněji porostou, což by se neblaze projevilo na ziskovosti firem, barometr by poklesl. To se ale neděje. Wall Street neustále přepisuje rekordy. Dokonce i po hlavním náporu firemních výsledků za třetí čtvrtletí, což byla sezóna, která měla mnohé napovědět – o tom, jak vážné je nebezpečí inflace, o hádankách na trhu práce nebo o limitech agregátní nabídky, které blokují ekonomický růst. Akciový trh není neomylný, jeho předpovědi i zhodnocení skutečného dopadu krizí (světová finanční i koronavirová) a globálních potíží (obchodní války) měly zpoždění. Přesto jde o jeden z nejlepších nástrojů k předpovídání makroekonomických a monetárních veličin. Včetně politiky Fedu.
Josef Kvarda, analytik SFG holding
