V rozporu s loňským varováním náklady podnikatelů spíše klesají

Ceny českých průmyslových výrobců vykázaly v průběhu ledna meziměsíční nárůst o 2,5 %, což odpovídá meziročnímu poklesu o 1,8 %. Meziroční deflace zde byla zaznamenána poprvé od listopadu roku 2020. V zemědělství došlo k meziměsíčnímu růstu cen o 0,7 %, meziročně se cenová hladina naopak snížila o dramatických 19,8 %. Ve stavebnictví ceny meziměsíčně stagnovaly, meziročně vzrostly o 2,0 %, v podnikových službách meziměsíčně klesly o 0,1 %, meziročně vzrostly o 4,6 %.

Meziměsíčně došlo v průmyslu k největšímu zdražení u elektřiny, plynu a páry (9,6 %), vody (9,2 %) a nápojů (2,9 %). Naopak nejprudší zlevnění hlásí ropa a zemní plyn (-9,9 %), černé a hnědé uhlí a lignit (-6,3 %) či tiskařské a nahrávací služby (-2,2 %).

Meziročně ceny narostly nejvíce v kategorii ostatní těžba a dobývání nerostných surovin (15,3 %), voda (9,2 %) a nápoje (9,0 %), klesly pak u dřeva dřevěných a korkových výrobků (-20,1 %), ropy a zemního plynu (-19,5 %) či papíru a výrobků z papíru (-13,9 %).

Lednová data nepotvrdila varování z podzimu loňského roku, kdy část podnikatelské sféry hrozila dvouciferným růstem nákladů. V drtivé většině sledovaných odvětví byl naopak cenový vývoj velmi umírněný, přičemž například u často zmiňovaných potravinářských výrobků ceny oproti předchozímu měsíci nenarostly vůbec a v meziročním srovnání dokonce propadly o výrazných 5,3 %.

Dosavadní vývoj zatím spíše potvrzuje opačnou tezi, tedy že nákladové tlaky ve výrobní sféře z velké části pominuly a nezavdávají důvod k výraznému zvyšování cen spotřebitelských. To v kombinaci s nadále spíše slabou poptávkou dává dobrou naději, že další vzedmutí tuzemské inflace není na pořadu dne.

Lednový výsledek je i přibližně v souladu s očekáváním České národní banky, což jí umožňuje pokračovat v procesu uvolňování tuzemské měnové politiky. Naopak faktorem, který ji může nabádat k opatrnosti, je ovšem nadále slabý kurz české koruny. Pro tuto chvíli tak očekáváme, že na březnovém zasedání bankovní rady bude diskuze vedena mezi snížením základní sazby o 0,25, či 0,50 procentního bodu. V mezidobí ovšem ještě dorazí velké množství důležitých dat, která do rozhodování budou vstupovat.

Vít Hradil, hlavní ekonom CYRRUS