Výhled české ekonomiky na rok 2022: Omezený růst a rekordní inflace

Ilustrační snímek, zdroj: pixabay.com

Českou ekonomiku nadále brzdí pandemie. Začátkem roku bude inflace atakovat hranici osmi procent.

Českou ekonomiku i v roce 2022 výrazně ovlivní celosvětová pandemie. Uzavírání chodu ekonomik a celostátní lockdown se odrazil i na meziročním růstu HDP, který byl za rok 2021 pouze 2,4 %. V roce 2022 by mělo HDP růst o 4 %. To znamená, že na úroveň předpandemických hodnot se česká ekonomika dostane pravděpodobně na konci roku 2022. To jsou některé ze závěrů analýzy ekonomického výhledu pro rok 2022, který sestavil ekonomický tým Deloitte.

Jedním ze stěžejních témat roku 2021 se stala inflace. Výrazně k ní přispěly problémy v dodavatelských řetězcích, které se projevily dramatickým růstem cen celé řady materiálů ve stavebnictví a průmyslu, kde se meziroční inflace ve výrobních cenách zrychlila z nuly na začátku roku 2021 na 14,6 % v listopadu loňského roku.

„Začátkem roku 2022 očekáváme další zrychlení inflace, která by měla překročit hranici 8 %. V následujících měsících by měla zvolna klesat, přesto průměrná inflace v roce 2022 podle našeho odhadu dosáhne 6,4 %. Vzhledem k obavám z dopadu zvýšené inflace bude patrně ČNB pokračovat v roce 2022 ve zvyšování úrokových sazeb. Již v první čtvrtině roku by měla základní repo sazba překonat hranici 4 %. Výše byla tato úroková sazba naposledy na začátku roku 2002, tedy přesně před dvaceti lety,“ doplňuje David Marek, hlavní ekonom Deloitte.

Globální ekonomika podle odhadů vzrostla za rok 2021 o 5,9 %. Z velkých ekonomik nejrychleji rostla Čína a to o 8,1 %. V roce 2022 by se tempo růstu globální ekonomiky mělo dostat na 4,2 %. Rizika představují přetrvávající problémy v dodavatelských řetězcích, pandemie a zvýšená inflace. U českého HDP počítají ekonomové z Deloitte s růstem o 4 %. Z hlediska odvětví se v České republice za rok 2021 očekává největší příspěvek k hrubé přidané hodnotě od průmyslu, a to ve výši 1,2 %.

„Situace na konci roku naznačuje, že se firmy v průmyslu začínají pomalu dostávat z nejhoršího. Kombinace nedostatku materiálu, rostoucích cen vstupů, včetně cen energií, s ochlazenou domácí i zahraniční poptávkou způsobovala prodloužení dodacích lhůt i o několik měsíců. Všechny atributy se začínají postupně zlepšovat, avšak k plnému obnovení dodavatelských řetězců může dojít až za několik čtvrtletí,“ objasňuje David Marek.

Nárůst dluhu vládního sektoru

Fiskální oblast v České republice v roce 2021 výrazně ovlivnily změny v příjmech a výdajích. Na výdajové straně jde především o propad výnosu daně z fyzických osob kvůli změnám uzákoněným v roce 2020. Celkový dopad na veřejné finance je odhadován zhruba na 100 miliard Kč. Příjmy oslabilo pokračování dočasného snížení sazby DPH u vybraných výrobků a služeb. Růst ekonomiky, pomohl k růstu výběru sociálního pojistného a výnosu daně z přidané hodnoty. Nicméně v případě DPH se negativně promítlo dočasné prominutí této daně u dodávek elektřiny a plynu. Celkem za rok 2021 očekáváme schodek celého vládního sektoru zhruba 401 mld. Kč, což je 6,6 % HDP.

„Jednou z priorit hospodářské politiky vlády bude muset být fiskální konsolidace, která výrazně sníží schodek vládního sektoru a vrátí veřejný dluh v relaci k HDP na udržitelnou dráhu. Jinak nebude možné udržet rating České republiky na současné velmi solidní úrovni,“ doplňuje Marek.