Srpnový index nákupních manažerů (PMI) ve zpracovatelském sektoru vykázal druhý nárůst v řadě, kdy z červencových 41,4 bodů vystoupal na hodnotu 42,9. Trh očekával mírnější nárůst a výsledek je nad všemi odhady analytiků. I přes pokračující korekci zůstává index hluboko pod hraniční hodnotou 50 bodů a poukazuje na přetrvávající problémy v českém průmyslu.
Celková story popsaná v rámci reportu PMI tak zůstává podobná jako v předchozích měsících. Firmy čelí útlumu poptávky a ubývá tak domácích i zahraničních zakázek. To se projevuje v celkové produkci, která klesá a firmy tak mají prostor pro zpracování nedodělků. To následně vede k poklesu rozpracovanosti, který byl v srpnu nejrychlejší za poslední tři roky.
V rovnovážné situaci na trhu práce by pak tento pokles vedl k propouštění zaměstnanců, vzhledem k extrémně nízké tuzemské nezaměstnanosti ale firmy prozatím na pokles výroby reagují spíše ukončováním brigád a smluv na dobu určitou. Snižování zaměstnanosti tak podle PMI probíhá již 11 měsíců v řadě, byť oficiální data o nezaměstnanosti ukazují, že tempo není příliš silné, případně že český trh práce prozatím dokáže bez problémů absorbovat nové uchazeče o zaměstnání.
Neochota propouštět zaměstnance pak souvisí i s relativně vysokou mírou optimismu u českých firem, kdy očekávání ohledně výroby v nadcházejícím roce zůstávají poměrně vysoká a optimismus u firem je tak na nejvyšší úrovni od letošního května.
Celkově nejnovější report PMI zapadá do výhledu pomalejšího oživení české ekonomiky. V poslední prognóze jsme předpokládali, že tuzemská ekonomika v letošním roce poroste o 0,5 %, oživení pak akceleruje v roce 2024 (+2,9 %). Nejnovější data ukazují, že odhad pro letošní rok je již takřka nedosažitelný a výsledek patrně bude blíže k nule, i s možností mírného celoročního poklesu. Pomalejší oživení průmyslu pak může dopadat i na výsledek v příštím roce. To na druhou stranu bude reflektovat i ČNB, která vzhledem ke klesající inflaci a slabšímu ekonomickému růstu má nabito pro snižování sazeb. Může proto zvolit cestu mezi základním a alternativním scénářem a s uvolňováním měnové politiky začít ještě v letošním roce.
Vratislav Zámiš, analytik Raiffeisenbank
