Z Evropy bychom se dnes podle odhadů SG měli dočkat zlepšení předběžného srpnového PMI indexu aktivity ve službách. Oproti tržnímu konsenzu očekáváme také o desetinu vyšší srpnovou inflaci v eurozóně. Obojí by mělo nahrávat vyšším úrokovým sazbám, a tedy i euru na úkor dolaru. Ohledně budoucí trajektorie sazeb ECB bude zajímavé sledovat také dnešní vystoupení jejích představitelů. Promluvit by měli M. Kocher, guvernér rakouské centrální banky, a viceprezident ECB B. Vujčić.
Koruna zůstává relativně silná
Nálada tuzemských průmyslníků se podle nás v srpnu zlepšila pouze nepatrně, jak ukáže PMI. Tak optimističtí jako trh ale nejsme. Po včerejším představení návrhu státního rozpočtu na rok 2027 se dnes dozvíme údaje o státním hospodaření ke konci srpna. Nepředpokládáme, že by domácí data měla zásadní dopad na kurz koruny, která nadále drží své relativně silné úrovně.
Inflace zrychlila na 3,4 procenta
Z eurozóny bychom se dnes měli dočkat dat podporujících vyšší eurové sazby a společnou evropskou měnu. Podle dosud zveřejněných údajů z Francie, Španělska a Belgie, které představují přibližně 35 procent eurozóny, meziroční inflace podle našeho odhadu vzrostla z červencových 2,9 procenta na srpnových 3,4 procenta. To by byla nejvyšší hodnota od konce roku 2023. Jádrová inflace by měla zůstat beze změny na 2,5 procenta meziročně. Hlavním důvodem zrychlení inflace jsou energie, které by měly k celkovému výsledku přidat přibližně 0,4 procentního bodu. Klíčovým faktorem je růst cen pohonných hmot, jež se v srpnu meziměsíčně zvýšily o 5,7 procenta. Vedle vyšší ceny ropy Brent sehrálo významnou roli také rozšíření rafinérských marží. Další tlak vytváří zemní plyn, jehož velkoobchodní ceny vzrostly v srpnu meziměsíčně přibližně o 20 procent. Mírně se podle našeho odhadu zvýšily rovněž ceny potravin. Inflace ve službách by měla zůstat beze změny na 3,3 procenta meziročně.
ECB může zvýšit sazby
Náš odhad celkové inflace je oproti tržnímu konsenzu o desetinu vyšší. Evropská centrální banka podle našeho názoru zareaguje na inflační vývoj a rostoucí rizika zvýšením úrokových sazeb na svém zářijovém zasedání. Rizika se přitom vychylují ke scénáři, podle něhož by toto zvýšení nemuselo být v letošním roce poslední. Stejným směrem by měla vyznít také revize srpnového PMI ze služeb. Odpolední americká data srpnového ISM z průmyslu by měla potvrdit vysokou aktivitu tamních průmyslníků.
Euro zahájilo týden silnější
Včerejší obchodování na finančních trzích ovlivnil svátek ve Velké Británii. Chybějící aktivita londýnských obchodníků se projevila nižším objemem obchodů i menší kurzovou volatilitou, takže byl vývoj na trzích velmi klidný. Na trhu eura s dolarem byla po pátečním výrazném posílení americké měny v reakci na jestřábí komentáře K. Warshe z Fedu patrná mírná korekce ve prospěch eura.
Zlotý podpořila vyšší inflace
Relativně klidné obchodování panovalo také na regionálních měnách. Výjimkou byl polský zlotý, který znatelně posílil po zveřejnění srpnové inflace výrazně převyšující tržní konsenzus. Kurz koruny vůči společné evropské měně se na mezibankovním trhu držel v pásmu dvou haléřů mezi 24,115 a 24,135 CZK/EUR. Teprve v závěru seance se objevily tlaky na oslabení k úrovni 24,15 CZK/EUR.
Rozpočtový schodek trh nepřekvapil
Trh nereagoval ani na zveřejnění návrhu státního rozpočtu na rok 2027. Vládní představitelé již s předstihem avizovali schodek na příští rok „pod 400 miliard korun“. Navrhovaných 389 miliard korun tak z pohledu trhu pravděpodobně nepředstavuje zásadní překvapení. Oproti naší červencové prognóze však bude schodek celkových veřejných financí v příštím roce hlubší. Po letošních 2,8 procenta HDP se zvýší na 3,5 procenta HDP, zatímco dosud jsme počítali s 3,2 procenta HDP. Návrh potvrzuje expanzivní fiskální politiku nové vlády, jejíž tempo navíc zrychluje.
Jan Vejmělek, Ekonomický a strategický výzkum, Komerční banka