Cena zlata v posledních měsících prudce vzrostla. Zůstává nejasné, proč přesně? Uvádí se řada argumentů, od kurzu dolaru přes úrokové sazby, spekulace až po nákupy centrálních bank. Žádný z nich však není skutečně přesvědčivý. „Zlato slibuje spolehlivost,“ říká Jan Zendulka, CEO společnosti Moventum, a dodává: „Ale jak spolehlivá je investice, jejíž cenové pohyby lze nakonec jen odhadovat?“
Cena zlata dlouhodobě roste. Koncem února začal skutečný vzestup ceny drahého kovu, který v polovině dubna dosáhl rekordní hodnoty 2 400 USD za ryzí unci. Od té doby zlato poněkud oslabilo. Co se bude dít dál? Při hledání determinantů budoucího vývoje je patrné, že i dřívější ceny představovaly určitou hádanku. „Vývoj ceny zlata se nedal pořádně uchopit,“ popisuje Jan Zendulka.
Atmosféra přitom hovořila proti drahému kovu. Obvykle platí pravidlo: pokud americký dolar klesá, cena zlata roste. Během nedávného zlatého boomu byl však dolar poměrně silný. Totéž platí pro úrokové sazby: zlatu se obvykle daří lépe při klesajících úrokových sazbách, ale v poslední době úrokové sazby stoupají.
Ani dolar, ani úrokové sazby neposkytly podporu, přesto cena zlata vzrostla. „Důvody, které se k tomu uváděly, se často ukázaly jako chabé,“ vysvětluje Jan Zendulka. Mezi obvyklé vysvětlení patří například svatební sezóna v Indii. Tento oblíbený výklad má však značné nedostatky; často časově neodpovídá výkyvům ceny zlata. „Trhy nejsou tak předvídatelné,“ dodává Jan Zendulka.
Údaje Světové rady pro zlato (World Gold Council) o poptávce po fyzickém zlatě za první čtvrtletí roku 2024 rovněž neposkytly žádné přesvědčivé vysvětlení pro vysokou hodnotu zlata. Soukromá poptávka zůstala víceméně beze změny. Dalšími uváděnými důvody růstu cen zlata jsou ochrana proti inflaci (která v současnosti klesá), rostoucí vládní deficity a spekulativní nákupy. „Poslednímu z nich však odporuje skutečnost, že v poslední době dochází k výrazným odlivům ze zlatých ETF,“ říká Jan Zendulka.
Centrální banky drahé kovy nakupují soustavně, „ale tomu tak bylo vždy,“ vysvětluje Jan Zendulka. Zdá se však, že zlato objednává zejména čínská centrální banka – snad jako pojistku proti sankcím, kdyby se dostala do ozbrojeného konfliktu s Tchaj-wanem? Nebo Rusko nakupuje zlato za pravděpodobné přebytky z příjmů z energetiky? I zde by byl v pozadí únik před sankcemi. „Nejpravděpodobnějším důvodem růstu cen zlata se proto zdá být geopolitika s různými válečnými divadly a krizovými ohnisky,“ říká Jan Zendulka a uzavírá: „A v neposlední řadě také skutečnost, že letos polovinu světové populace čekají důležité volby. Zlato má stále aspekt bezpečí, který mnozí v současné situaci potřebují k uklidnění.“