Hrubý zahraniční dluh ČR dosáhl na konci prvního čtvrtletí letošního roku téměř 4,9 bilionu korun a v poměru k HDP dosáhl necelých 66 %. Hlavním důvodem nárůstu dluhu ČR je rostoucí financování firem půjčkami ze zahraničí. Ty byly pro tuzemské podniky díky nižším eurovým sazbám levnější, a tudíž i atraktivnější.
Vyšší korunové sazby byly zase velmi lákavé pro zahraniční investoři, kteří tak mohli na svých českých účtech získat mnohem zajímavější úročení, než by tomu bylo například v Německu. A třetím důvodem, který rovněž souvisí s úrokovými sazbami, jsou vyšší nákupy státních dluhopisů ze strany nerezidentů.
Zahraniční bondový investor musí být velký „nadšenec“, když si koupí německý papír, který nese zhruba polovinu toho, co český, a ještě bez perspektivy kurzového zisku. Nebo mu vlastně nic jiného v důsledku řízení rizik vlastně nezbývá.
Zahraniční dluh sice na první pohled vypadá dramaticky, ale nejde o žádné nebezpečné číslo. Je to totiž souhrn všech závazků, nejenom vlády, ale především firem vůči zahraničí. Vzniká i tím, když si zahraniční osoba uloží peníze do české banky nebo nakoupí na českém trhu korunové dluhopisy.
Výše dluhu odpovídá možnostem ČR a nepředstavuje žádné akutní nebezpečí pro korunu. Ta by se mohla dostat pod tlak teprve pokud by ČNB výrazně snížila úrokové sazby a investory tak nepřímo motivovala z odchodu z ČR.
Petr Dufek, hlavní ekonom Banky CREDITAS