Rizikem je vývoj v USA a Německu
Českou ekonomiku v příštím roce čeká oživení, když HDP poroste o 2,3 % po letošním 1% růstu. Celoroční inflace zůstane na 2,5 %, uvádí makroekonomická prognóza ČSOB.
Rizikem pro zrychlení růstu podle nich zůstává politický vývoj v USA po nástupu nového prezidenta Donalda Trumpa a rovněž dlouhodobé hospodářské potíže Německa.
„V roce 2025 čekáme zrychlení růstu a inflace zůstane pod kontrolou. Pro výhled však převažují negativní rizika spojená s vývojem v Německu a v USA,“ uvádí hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš a dodává: „Obchodní války mohou v příštím roce brzdit investiční apetit exportně orientovaného průmyslu, a to zvlášť v těch odvětvích, která kvůli rostoucí globální konkurenci nebo vyšším cenám energií čelí již dnes vysoké nejistotě.“
V průmyslu jsou podle něj významné rozdíly mezi jednotlivými odvětvími. Strukturální potíže má energeticky náročný průmysl, kde oživení v roce 2025 nelze očekávat, mohl by se ale zastavit propad. Oživení poptávky by pak mohlo v příštím roce nastartovat české strojírenství. Nadále se bude dařit automobilovému průmyslu, který ale střednědobě čekají velké výzvy spojené s přechodem na elektromobilitu.
Český průmysl jako celek se v posledních letech potýká s problémy kvůli silnému navázání na Německo. Analytik Dominik Rusinko přitom říká, že německé hospodářské problémy jsou strukturálního rázu: „Vyčerpal se německý růstový model, který byl založený na levném plynu z Ruska a stále rostoucí poptávce po německé produkci v Číně.“ Německu se podle jeho názoru také nedaří technologická transformace směrem k digitálním odvětvím, která přinášejí vysokou přidanou hodnotu.
V příštím roce se podle Dominika Rusinka nedá očekávat rychlé oživení německé ekonomiky, spíš bude pokračovat stagnace. V delším horizontu by ale mohla přinést vyšší ekonomický růst změna německé vlády po únorových předčasných volbách, protože nový kabinet by mohl uvolnit rozpočtová pravidla a většími investicemi dát ekonomice růstový impulz, míní analytik. Pro německou i celoevropskou ekonomiku ale představuje riziko možné uvalení cel novou americkou administrativou.
„Americká cla by se mohla projevit i ve zvýšení inflace v USA. Stejným směrem by mohlo působit i omezení migrace do Spojených států, protože přítomnost migrantů na trhu práce snižuje tlaky na růst mezd. Vyšší inflace by vedla k pomalejšímu snižování úrokových sazeb, které by se projevilo i na evropských finančních trzích,“ doplňuje analytik Jan Čermák.
Redakce, ČTK