„Z dlouhodobého pohledu očekáváme výrazný pokles kurzu americké měny k hodnotám okolo 21 korun za dolar. Tohoto cílového stavu by mělo být dosaženo v důsledku rozvolnění měnové politiky a zvyšování objemu likvidity v americké ekonomice, ke kterému dojde po porážce vysoké inflace,“ říká analytik BHS Barotov Timur.
Situace na českém trhu práce se pozvolna s recesí mění a s ní klesá i poptávka firem po zaměstnancích. Tak lze interpretovat sezónně očištěná data o volných pracovních místech zveřejněná dnes Eurostatem.
Evropská centrální banka dnes zvýšila základní úrokovou sazbu o 50 bazických bodů a vrátila se tak k tempu, se kterým proces zvyšování sazeb letos v červenci započala. Inflace v eurozóně v listopadu sice klesla z 10,6 % na rovných 10 %.
Prezident republiky Miloš Zeman jmenoval dva nové členy bankovní rady České národní banky. Funkce se od 13. února 2023 ujmou a Jan Procházka, dosavadní ředitel Exportní a garanční pojišťovací společnosti (EGAP), a Jan Kubíček, vedoucí úřadu Národní rozpočtové rady. Prezident současně jmenoval stávajícího člena bankovní rady Jana Fraita viceguvernérem.
Česká ekonomika bude v příštím roce stagnovat, HDP se zvýší o 0,1% po letošním růstu o 2,4 %. Hospodářské oslabení způsobí zejména pokles spotřeby domácností v důsledku vysoké inflace.
K dalšímu zvýšení úrokových sazeb ČNB pravděpodobně již nedojde. Jejich první snížení čekáme oproti finančnímu trhu později, konkrétně až ve druhé polovině příštího roku. Tržní úrokové sazby tak podle nás budou nejprve korigovat předchozí hluboký propad, který byl částečně ovlivněn i překvapivě nízkou domácí říjnovou inflací.
Sociální tarif z pohledu inflace minulý měsíc překvapil, ale vlastně ji jen na chvíli zbrzdil. Jak potvrzují dnes zveřejněná čísla statistického úřadu v listopadu spotřebitelské ceny poskočily o dalších 1,2 % a meziroční inflace se vrací nad šestnáctiprocentní hranici (konkrétně dosahuje 16,2 %).
Tuzemská registrovaná míra nezaměstnanosti v listopadu dosáhla hodnoty 3,5 % a oproti předchozímu měsíci tak zůstala nezměněna. Úřady práce aktuálně evidují 257 tisíc uchazečů o zaměstnání, tedy o zhruba 1400 více, než v říjnu letošního roku a o 12 tisíc více, než před rokem.
Silnější pokles tržeb v říjnu spustil řadu úvah o příčinách i důsledcích očekávání trendu, že se šetření domácností ještě prohloubí. Šestý pokles v řadě byl totiž ještě sinější než zářijových 5,3 % kdy alespoň meziměsíčně dokonce tržby nepatrně vzrostly.
Domácnosti šetří, ale nespoří. Už tuší, že jim hodnota vkladů klesne nejméně o čtvrtinu (o 15 % letos a o 10 % napřesrok). S růstem cen potravin i bydlení jich část už ani nemá z čeho. Přesto se analytici shodují v tom, že lidé stále penze mají a za ně jim i velké banky již nabízejí slušné úroky i bez termínů kolem 5 %.