Konec roku 2022 přinesl růst dlužné částky po splatnosti, kterou eviduje SOLUS u spotřebitelů – dluhy rostly poprvé od března 2020
Počet spotřebitelů s dluhem po splatnosti evidovaným v Registru fyzických osob SOLUS ke konci roku mírně klesl na 423 tisíc. Je to přibližně o 5 tisíc méně, než ke konci třetího čtvrtletí 2022. Dlužná částka po splatnosti evidovaná u spotřebitelů vzrostla ve stejném období o 200 milionů korun na 30,9 miliardy korun. Mezičtvrtletně se zvýšila poprvé od března 2020.
„Přestože celkový počet osob s dluhem po splatnosti stále ještě klesá, pozorujeme v průběhu celého roku 2022 signály, že bohužel někteří spotřebitelé mají častěji potíže s úhradou svých závazků. V roce 2023 lze očekávat stále se zvyšující tlak na rodinné rozpočty zejména v důsledku vysokých cen energií a pokračující vyšší inflace. V této souvislosti je důležité zopakovat doporučení, aby v případě potíží s úhradou splatných závazků spotřebitelé co nejdříve kontaktovali svého věřitele a situaci s ním řešili včas,“ uvedl Jan Stopka, tajemník sdružení SOLUS.
V rámci celé České republiky mělo k 31. prosinci 2022 negativní záznam o existujícím závazku po splatnosti v Registru fyzických osob SOLUS 4,87 % dospělých občanů. V minulém čtvrtletí to bylo 4,94 % občanů, ke konci roku 2021 pak 5,15 % občanů.
Jedním ze signálů o rostoucím tlaku na platební morálku spotřebitelů je i průměrná výše dluhu po splatnosti, která připadá na jednoho občana zapsaného v registru SOLUS. Ta sice v dlouhodobém horizontu klesá, v meziměsíčním srovnání se však od loňského srpna do konce roku zvýšila o řádově tisíc korun na 45 192 korun.
„Z dotazů do registru SOLUS je patrný také zvýšený zájem o úvěry mezi klienty, kteří již mají v registru SOLUS záznam o závazku po splatnosti. Existenci takového dluhu odhalily při dotazu do Registru fyzických osob SOLUS členské společnosti v roce 2022 v průměru u 15 klientů ze sta,“ doplnil Jan Stopka.
Mezi jednotlivými regiony existují významné rozdíly v platební morálce spotřebitelů či možnosti dostát svým splatným závazkům. A to nejen na úrovni okresů, ale i jednotlivých městských čtvrtí. Například v rámci celé Ostravy eviduje SOLUS podíl občanů s dluhy po splatnosti 8,47 %. Jenže zatímco v městském obvodu Ostrava Stará Bělá eviduje SOLUS jen necelá 2 % občanů s dluhem po splatnosti, v městském obvodu Slezská Ostrava je to více než 38 % občanů. Podobné rozdíly lez dohledat v řadě dalších měst i regionů České republiky.
Tradičně nejnižší podíl osob s dluhem po splatnosti v registru SOLUS byl ke konci roku ve Zlínském kraji (3,01 % dospělých občanů kraje) a v Kraji Vysočina (3,04 %). Naopak nejvyšší podíl těchto osob je v Ústeckém kraji (9,82 %) a v Karlovarském kraji (8,72 %).
