Podle aktuálního bleskového odhadu HDP eurozóny (EU19) je vidět, že po mírném a krátkém poklesu se její ekonomika vrátila k růstu. Není nijak výrazný – mezikvartálně jen plus 0,1 % – avšak stále je to ještě růst. Takové číslo asi ještě od českého HDP, které přijde na řadu v úterý, čekat nemůžeme.
Výraznější propad zaznamenalo pouze Irsko, jehož čísla jsou vzhledem k specifičnosti této ekonomiky, velmi rozkolísané (-2,7 %). Druhou zemí s mínusovým výsledkem je Rakousko, jehož ekonomika poklesla o 0,3 %.
Ne všechny země jsou samozřejmě schopné ani v roce 2023 připravit svůj předběžný odhad HDP včas či vůbec, ale asi není nutné obávat se nějaké dramaticky zásadní pozdější revize.
Z našeho pohledu je asi nejzajímavějším výsledek Německa, které v úvodu roku stagnovalo. Po mírném poklesu v závěru loňského roku se mu alespoň podařilo odvrátit recesi, ke které jej směřoval slabší výkon průmyslu.
I když nelze mluvit o evropské recesi, velké nadšení aktuální čísla asi nevyvolají. Stále je to jen růst hraničí se stagnací, který je zbrzděn především vysokou inflaci snižující reálnou kupní sílu a znehodnocující úspory obyvatel. Nákladové podmínky se sice postupně zlepšují, avšak na výsledcích z ekonomiky – a především cenách – až tak vidět zatím nejsou. Navíc výsledek eurozóny zaostal za tržním očekáváním.
Rychleji se odrazit od pomyslného dna mohla evropská ekonomika už ve druhém čtvrtletí právě díky klesající inflaci a zlepšení situace v dodavatelských řetězcích. Nadějně vypadají především obchod a služby, za nimiž ještě stále klopýtá průmysl. Pozitivní zprávou je rostoucí optimismus spotřebitelů, který by díky nižší inflaci mohl více otevírat jejich peněženky.
Petr Dufek, hlavní ekonom Banky CREDITAS
