Podle dnes zveřejněných údajů statistického úřadu se spotřebitelské ceny v prosinci oproti listopadu nezměnily. Zdražení potravin, dovolených a energií tentokrát vykompenzovaly levnější pohonné hmoty. Inflace je i nadále hlavním důvodem rekordního propadu kupní síly obyvatel a hlavní brzdou české ekonomiky.
V meziročním srovnání se inflace snížila na 15,8 % z předchozích 16,2 %. Pokud bychom však nebrali v potaz energetický úsporný tarif, tak je inflace stále blízko 20 %.
Oproti loňskému prosinci si domácnosti platí o čtvrtinu více za potraviny, o 26 % více za služby v restauracích, skoro o 18 % je i dražší oblečení a obuv. Zásadní je ovšem i nárůst nákladní za bydlení, který v průměru dosahuje 17 %, avšak skrývá se za ním extrémní zdražení plynu na jedné straně a dočasné „zlevnění“ elektřiny na straně druhé.
Průměrná 15,1% inflace byla v roce 2022 nejvyšší od roku 1993, kdy dosáhla 20,8 %. Tehdy se ovšem měnila daňová soustava a přecházelo se na DPH. Tentokrát za inflací musíme hledat především zdražování potravin, rostoucí náklady na bydlení a stravování. Až na výjimky zdražovalo téměř vše, některé zboží, jako třeba oblečení a obuv, dokonce rekordně i v evropském měřítku.
Odhadovat inflaci pro nejbližší měsíce je hodně velká loterie. V lednové inflaci totiž odezní efekt tzv. úsporného tarifu a současně se do ní promítnou nové ceníky obchodníků. V případě energií naštěstí zafunguje cenový strop, který zabrání dalšímu prudkému zdražení elektřiny a plynu.
I když byl vývoj inflace v posledním měsíci pozitivní, s dvoucifernou inflací je třeba počítat i v následujících měsících letošního prvního pololetí. Od jara by však měla začít díky vysokému srovnávacímu základu velmi rychle klesat a napomoci by jí v tom měla i slabá poptávka, která zatlačí na marže obchodníků. I přes tento pozitivní výhled bude rok 2023 inflačně nadprůměrný.
Petr Dufek, hlavní ekonom Banky CREDITAS
