Registrovaná míra nezaměstnanosti v Česku meziměsíčně poklesla, když po zářijových 3,6 v říjnu dosáhla 3,5 %. Pro trh se jedná o mírné pozitivní překvapení, jelikož vyhlížel stagnaci. Podíl nezaměstnaných se tak nachází na stejné úrovni jako vloni touto dobou.
Úřady práce aktuálně evidují 280,5 tisíce volných pracovních pozic, tedy o necelé 2 tisíce méně než před měsícem a o 17 tisíc méně než před rokem. Registrovaných uchazečů o zaměstnání je pak hlášeno 260,6 tisíce, tedy o 2,5 tisíce méně než před měsícem a o 5 tisíc více než před rokem. Na jedno volné pracovní místo tak aktuálně připadá 0,9 uchazeče.
Z geografického pohledu zůstává nezaměstnanost tradičně největším problémem v okresech Karviná (8,0 %), Most (7,0 %) a Chomutov (6,3 %), nejmenším naopak v okresech Praha-východ (1,4 %), Praha-západ (1,6 %) a Pelhřimov (1,7 %). Největší přetlak na úřadech práce panuje v okresech Karviná, kde na jedno volné místo připadá 9,8 uchazeče, Bruntál (6,4) a Jeseník (4,4), nejmenší pak v okresech Mladá Boleslav (0,2), Praha-západ a Praha-východ (shodně 0,3).
Poslední mezinárodně srovnatelná data pocházejí z měsíce září a Česku v nich opět patří primát nejméně nezaměstnané země Evropské unie s mírou nezaměstnanosti 2,7 %. V těsném závěsu se drží Malta a Polsko (shodně 2,8 %). Na opačném konci žebříčku nalezneme Španělsko (12,1 %), Řecko (8,6 %) a Švédsko (7,7 %). Připomínáme, že metodika výpočtu míry nezaměstnanosti používaná Eurostatem se liší od té reportované českým Ministerstvem práce a sociálních věcí.
Říjnový mírný pokles nezaměstnanosti je v Česku standardním jevem, který vyplývá ze sezónních faktorů. Jeho letošní zopakování je ovšem vzhledem k pokračujícímu ochlazování české ekonomiky pozitivní zprávou. Průmyslový sektor reportuje nižší poptávku po pracovní síle prakticky nepřetržitě již od září roku 2022, kdy do něj naplno dorazila energetická krize, ve stavebnictví pak tento stav trvá od listopadu 2022. Na statistice nezaměstnanosti to ovšem stále není patrné. Svou roli v tom mohlo sehrát letošní nadprůměrně teplé počasí, které prodloužilo sezonu venkovních aktivit. Lze se také domnívat, že ačkoliv některé firmy již skutečně nábory omezily, nebo dokonce sáhly i k propouštění, deficit pracovní síly na tuzemském trhu je tak hluboký, že dokázal okamžitě všechny uvolněné pracovníky absorbovat na nových působištích.
Ani ve zbytku nebude hrozba ztráty práce pro Čechy strašákem. Míra nezaměstnanosti sice v jeho závěru pravděpodobně mírně povyroste, neměla by ovšem přesáhnout 3,8 %. Změna by mohla přijít teprve na začátku nového roku. Pokud se nevzpamatuje slabá poptávka po průmyslové produkci – čemuž momentálně nic nenasvědčuje – mohlo by větší množství firem přelom roku využít k neprodloužení pracovních kontraktů. Ani poté ovšem nebude nezaměstnanost výraznějším makroekonomickým problémem. Zřejmě by jen mírně přesáhla hodnotu 4 %, což je v historickém i mezinárodním srovnání nadále relativně nízké.
Vít Hradil, hlavní ekonom CYRRUS
