Pád amerických bank vyvolal na trzích paniku

Dnešní obchodování na finančních trzích bylo ve znamení silného výprodeje rizikových aktiv vyvolaného šířící se panikou v souvislosti s úpadkem dvou amerických bank. Po pádu kalifornské banky SVB v neděli ukončila činnost menší newyorská banka Signature Bank. Mezi investory tak narůstaly obavy ohledně zdraví finančního sektoru. Ceny akcií tak dnes klesaly, nepřekvapivě v čele s bankovními tituly. Během evropského obchodování akciové trhy odepsaly přibližně 2,5 %, americké trhy však otevřely v mírném plusu. Zájem investorů na druhou stranu sílil po dluhopisech.

Výhled finančních trhů ohledně dalšího vývoje měnových politik se vlivem výše zmíněních událostí diametrálně změnil. Investoři aktuálně očekávají, že úrokové sazby amerického Fedu dosáhnou v horizontu následujících třech měsíců vrcholu na úrovni zhruba 4,8 %. To znamená, že finanční trh nyní plně zaceňuje pouze jedno další zvýšení o standardních 25 bb. V polovině minulého týdne, tedy ještě před ohlášením konce banky SVB (k tomu došlo ze čtvrtka na pátek našeho času), přitom trh očekával vrchol amerických sazeb na úrovni zhruba 5,75 %, a to přibližně v horizontu následujícího půl roku. K největšímu propadu v rámci výnosové křivky došlo v případě jednoročního tenoru, který od minulé středy zaznamenal pokles o více než 150 bb. Pro druhou polovinu letošního roku tak již nyní finanční trh počítá s rychlým snižováním úrokových sazeb. Stejným směrem zamířily i evropské sazby, i když zde byl pokles o něco mírnější. U roční splatnosti došlo k propadu o zhruba 90 bb. Podobně jako v případě Fedu, trh revidoval také odhad vrcholu úrokových sazeb ECB. Nyní trh zaceňuje vrchol depozitní sazby ECB v horizontu následujícího půl roku na 3,25 %, zatímco ještě minulý týden tento odhad přesahoval 4 %. Od ECB však v letošním roce zatím trh nečeká, že by sazby snižovala.

Americkému dolaru, který je běžně považován za bezpečný přístav v době vyšší finanční volatility, se dnes nedařilo. Vůči euru během dnešního evropského obchodování ztratil zhruba 0,7 % své hodnoty. Hlavní vliv na to pravděpodobně měl výše zmíněný hlubší propad amerických úrokových sazeb vůči těm evropským. Nárůst rizikové averze se naopak plně projevil na středoevropském devizovém trhu. Nejvíc vůči společné evropské měně ztratil maďarský forint (2,3 %), následovaný českou korunou (0,2 %), zatímco polský zlotý oslabil jen nepatrně (o 0,1 %). Tuzemská měna se tak dnes dostala nad 23,70 CZK/EUR a byla nejslabší za zhruba měsíc. Vlivem strmého poklesu globálních sazeb rovněž finanční trh přecenil očekávání ohledně dalších kroků ČNB. Základní repo sazba centrální banky by se podle aktuálního tržního ocenění měla na konci letošního roku pohybovat kolem 6 %. Spekulace ohledně zranitelnosti finančního sektoru v prostředí utaženějších měnových podmínek tak nakonec více než vyvážily zcela prázdný dnešní makroekonomický kalendář.

Martin Gürtler, Ekonomický a strategický výzkum, Komerční banka