Nová globální soutěž právě začíná!
Hospodářský výstup v Česku již rok klesá nebo stagnuje, a to při stále vysokém růstu spotřebitelských cen. Při porovnání s USA nebo eurozónou je nedávný ekonomický výkon horší a inflace vyšší.
V současné době jsme svědky dalekosáhlých geopolitických a technologických změn, které přeskupí zdroje růstu a rozvrstvení blahobytu ve světě nejméně pro příští dekádu. Jde zejména o razantní deglobalizaci, tlak na posílení robustnosti dodavatelských řetězců a vyostřenou technologickou soutěž mezi ideologickými bloky.
Zdá se, že evropské instituce nemají zcela jasno v tom, že ekonomický růst je prioritou. Zda bude leitmotivem pro budoucí směřování Česka, se uvidí.
Nulový růst a anemické investice v Evropě
Reálný hospodářský výkon v eurozóně již rok v podstatě stagnuje, v Česku oslabuje. Zároveň se česká ekonomika zmenšila oproti období před započetím pandemie. To vše při rekordním nárůstu spotřebitelských cen, který vyústil v bezprecedentní pokles reálných mezd a znatelné snížení životní úrovně.
Naopak americká ekonomika za poslední rok spolehlivě expandovala i přes zuřící boj s inflací, přičemž oproti začátku pandemie reálně vzrostla o 6,1%. Neschopnost Evropy odrazit se s dostatečnou razancí k solidnímu ekonomickému růstu a prosperitě je zřejmá.
V mnoha ohledech má Evropa máslo na hlavě
Chtělo by se říct, že je to vlivem vnějších faktorů, jako je ruská invaze na Ukrajinu. V mnoha ohledech má však Evropa máslo na hlavě. Energetická závislost na Rusku rostla bez ohledu na zábor Krymu. Neochota propagovat vlastní spolehlivé zdroje energie vyústila v prohibitivně vysoké ceny energií v Německu.
Reálné fixní investice se přitom v eurozóně i v Česku sále nachází pod úrovní před pandemií, naopak v USA jsou o 10 % vyšší. Porovnání s počátkem minulé dekády je ještě smutnější. Nezdá se, že by se investiční aktivita v Evropě utrhla ze řetězu. Důsledek pro budoucí hospodářský výkon a prosperitu je nabíledni.
Změna světového řádu je jasnou příležitostí
Svět je nadále globální vesnicí v tom smyslu, že co dělá jeden, pozoruje bedlivě druhý, neboť jej to téměř bezprostředně ovlivňuje. Na druhou stranu je zřejmá probíhající rychlá proměna z nastavení spíše spolupracujících sousedů uplynulých patnácti let v místo se značně antagonistickým nastavením vztahů.
Za tím stojí na jedné straně rozdíly v ideologických postojích demokracií a autoritářských režimů. Na straně druhé má současný vývoj směrem k fragmentaci silný ekonomický podklad.
V původním rozvrhu disponoval zejména Západ kapitálem, moderními technologiemi a infrastrukturou pro výzkum a vývoj. Východ pak nabízel levnou pracovní sílu, nízkou míru regulace a nový trh. Je zcela zřejmé, že v tomto nastavení je spolupráce oboustranně velmi výhodná. Západ dostává levnou produkci a akumuluje zisk generovaný na nových odbytištích. Východ bohatne, získává nové technologie a know-how. Absolutní a relativní výhody zúčastněných stran jsou nasnadě a motivace ženoucí spolupráci je dobře čitelná.
Významná redukce či ztráta oboustranných výhod
V průběhu uplynulé dekády došlo k postupné nicméně významné redukci těchto oboustranných výhod, přičemž v mnohých oblastech se zcela vytratily. Do popředí tak přirozeně vystoupily ideologické rozdíly a spolupráce se transformovala v boj o ekonomickou dominanci, zprvu skrývaný nyní již zcela zjevný.
Kde najde v novém světě studené války své místo Evropa a Česko, se rozhoduje již nyní. Výsledek se do ekonomické prosperity propíše během příštích pěti let. Přeskupení globálních dodavatelských řetězců, motivované požadavkem větší ekonomické odolnosti, a ostrá technologická soutěž představují pro Česko zřetelnou příležitost.
Budoucí prosperita je o dnešních podnětech
Kapitál následuje hospodářský růst, který generuje volné prostředky pro další technologický pokrok, výzkum a vývoj. Toto pozorování patří do oblasti selského rozumu, avšak ten je dnes ostrakizován do říše nadpřirozena. Pokud chce Evropa uspět, musí se znovu naučit nastavovat podmínky pro ekonomický růst a zejména jej vidět jako hodnotu, kterou je třeba podporovat a chránit. Jaké výhody nabídne pro budoucí prosperitu Česko?
Bude to špičkové know-how rozvíjející se na technických univerzitách, hluboce integrované dodavatelské řetězce ve spolupráci s našimi sousedy, finanční podpora výzkumu a vývoje v klíčových odvětvích budoucnosti, nebo dobře čitelná a přiměřená regulace spolu s efektivním právním systémem? To vše jsou pobídky, na které odpoví budoucí kapitálové toky, hospodářský potenciál a dynamika blahobytu.
Poučení z vlastních i cizích chyb?
Je skvělé poučit se z chyb vlastních, ještě lepší je poučit se z chyb těch druhých. Důležité je tedy například nespadnout do pasti nezvladatelné migrace, které se nevyhnulo Německo, Francie nebo Švédsko. Snažit se co nejlépe zvládnout současnou energetickou krizi s výhledem efektivního řešení na příštích třicet let.
Například v Německu nyní redukují své aktivity velcí hráči strategicky významného chemického a farmaceutického průmyslu. Důvodem je nejen nadměrná a rostoucí regulatorní zátěž, ale rovněž vysoké ceny energií spolu s nejistotou ohledně jejich budoucího vývoje.
Mentalita oběti stojí proti technologickému pokroku
Historie ukazuje, že volná soutěž nápadů a technologií nakonec přináší aplikaci úspěšných a efektivních řešení. Naopak rozkošatělá regulace a apriorní upřednostnění konkrétních představ jen zužuje pole kreativity.
Předem se tak diskvalifikují skupiny inovací, které ovšem často přicházejí z nečekaných směrů. Čím hustší regulaci bude Evropa aplikovat (což jí jde skvěle), tím nižší inovativní potenciál se v ní rozvine. Jde o nastavení mysli a pořadí priorit.
Jak se k demokratickému uspořádání, které generuje ekonomický růst a prosperitu, staví mnozí studenti západních univerzit bylo možné nahlédnout v nedávných manifestech proti Izraeli, zejména sociologických a genderových fakult.
Jakým směrem se vydá české vzdělávání, potažmo financování jednotlivých oblastí, je pro budoucí blahobyt této země kamenem úhelným. Přijetí a podpora konceptů, jako je nerůst, je symptomem myšlenkového nastavení oběti, jíž nezbývá nic jiného, než složit ruce do klína a odevzdaně „vyčekat“ jakýsi konec.
Nová globální soutěž právě začíná
V tomto smyslu je třeba jít v Česku proti proudu a usilovat o pozitivní smýšlení stran možností technologického pokroku. Doposud bylo v jeho moci vypořádat se s kritickými výzvami doby. Proč by se měla snaha lidského ducha najednou zásadně míjet účinkem není zřejmé.
Pohyb lidského kapitálu ukazuje, že výzkum, vývoj a inovace preferují volnost v rámci jasných, avšak nikoli svazujících pravidel. Zároveň platí, že technologickému pokroku se daří tam, kde je při činu ekonomický růst a prosperita.
Dámy a pánové, nová globální soutěž právě začíná!
David Havrlant, ekonom J&T Investiční společnosti
