Objem tuzemské průmyslové výroby v listopadu loňského roku meziročně klesl o 2,7 %, čímž zaostal za očekáváními trhu, který vyhlížel pokles „pouze“ o 1,5 %. Oproti předchozímu měsíci se výroba snížila o 1,4 %. Nepatrně narostla alespoň hodnota nových zakázek, kterých meziročně přibylo 0,2 %, přičemž nahoru je táhly ty zahraniční (0,8 %), dolů naopak ty z tuzemska (-0,9 %). Evidenční počet zaměstnanců v průmyslovém sektoru meziročně klesl o 2,3 %, jejich průměrná mzda naopak vzrostla o 4,3 %.
Meziroční růst produkce hlásí výrobci základních farmaceutických výrobků a přípravků (13,1 %), výrobci elektrických zařízení (6,0 %) či opravy a instalace strojů a zařízení (5,7 %). V hlubokém útlumu se naopak nachází tisk a rozmnožování nahraných nosičů (-19,6 %), výroba nekovových minerálních výrobků (-16,7 %) nebo těžba a dobývání (-16,4 %). Výrobci motorových vozidel, kteří v předchozím měsíci celkový výsledek výrazně navyšovali, tentokrát hlásí „pouze“ +2,1 %.
S přihlédnutím k vahám jednotlivých odvětví v celkové produkci byla tentokrát největším tahounem průmyslu výroba elektrických zařízení, která přispěla 0,5 procentním bodem, podobně jako výroba motorových vozidel. S odstupem pak následují opravy a instalace strojů a zařízení (0,2pb). Směrem dolů naopak celkový výsledek stahuje výroba strojů a zařízení (-1,1pb), výroba nekovových minerálních výrobků (-0,7pb) a výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla (-0,6pb).
Příjemné překvapení naopak přinesla bilance zahraničního obchodu, která v listopadu dosáhla 30,8 mld. Kč, tedy podstatně více, než očekával trh (10,1 mld. Kč). Největší příznivý vliv na celkové saldo měla tradičně bilance obchodu s motorovými vozidly, která skončila v přebytku 56,6 mld. Kč, činili se ovšem i vývozci strojů a zařízení (13,8 mld. Kč). V červených číslech naopak taktéž tradičně nalezneme obchod s ropou a zemním plynem (-15,4 mld. Kč) či se základními kovy (-11,6 mld. Kč).
Od listopadové průmyslové statistiky nešlo čekat zázraky a žádný zázrak skutečně nepřišel. Zatímco v říjnu došlo k výraznému meziročnímu růstu produkce vlivem snížené loňské srovnávací základny, nyní již statistické efekty podporu nenabízely a data tedy opět potvrdila nevalnou kondici průmyslového sektoru. Ten aktuálně vyrábí podobné množství zboží jako na konci roku 2017 a má tedy za sebou již šest let „nerůstu“. Jedná se o kombinaci slabého výkonu Německa, jehož průmysl taktéž již roky bojuje alespoň o stagnaci, a soustavy několika krizí, pandemickou začínaje a energetickou konče. Z 24 průmyslových odvětví, která statistici sledují, jich je momentálně 16 v meziročním poklesu.
Bohužel, ani na obzoru se velké zlepšení situace nerýsuje. Ačkoliv na komoditních i energetických trzích již nastalo hmatatelné uklidnění a nákladové tlaky tak nepokračují, hlavním problémem se nyní stala slabá poptávka. To ilustrují jak předstihové indikátory, které svorně ukazují na pokračující mizérii, tak ostatně i objem nových zakázek, které sice nepatrně narostly, ovšem pouze v nominálním vyjádření, reálně tedy dále klesají. S pouze jedním měsícem zbývajícím do konce se zdá být prakticky jisté, že rok 2023 český průmysl zakončí v červených číslech, patrně poblíž 0,3 %.
Nadějně pak nevypadá ani první kvartál roku příštího, který se zřejmě nadále ponese ve znamení čekání na zotavení poptávky. K němu by mohlo dojít ve druhém čtvrtletí, kdy se domácnosti oklepou z předchozího propadu reálných příjmů, a investiční aktivitu povzbudí pokles úrokových sazeb. Ani tak nepředpokládáme, že by průmyslový sektor měl před sebou hvězdný rok, za úspěch bychom považovali růst poblíž 2 procent.
Vít Hradil, hlavní ekonom CYRRUS
