„Centrální instituce reagovaly na pandemii rozhazováním peněz na všechny strany. Ve stejné době však docházelo k pozastavování výrobních kapacit, což snížilo množství produktů na trhu. Nemůžeme se proto divit, že nyní narůstá inflace,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček a dodává: „Vysoká inflace bude likvidovat kupní sílu úspor na běžných a spořících účtech v bankách. Lze proto očekávat, že se zvýší zájem lidí o investice. Populární mohou být akcie, nemovitosti, zlato či kryptoměny.“
Vlna zdražování nejvíce doléhá na řidiče. Ceny pohonných hmot a olejů v červenci letošního roku meziročně zdražily o 18,5 procenta. V obchodech si sáhnou hlouběji do kapsy i kutilové. Ceny výrobků a služeb pro běžnou údržbu a opravy bytu vzrostly o 5,5 procenta. Nárůst cen je však evidován i u většiny dalších oddílů.
Z meziročního pohledu dosáhla míra inflace v červenci letošního roku na úroveň 3,4 procenta, což bylo o 0,6 procentního bodu více než v červnu letošního roku. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 2,9 procenta a ceny služeb o 3,9 procenta. Inflace se dostala nad své toleranční pásmo. Lze proto očekávat další zásahy České národní banky v podobě růstu úrokových sazeb.
Na zdražování nejvíce doplatí lidé, kterým se nezvyšují či dokonce klesají příjmy. Kvůli očekávanému růstu úrokových sazeb, se zřejmě budou zhoršovat podmínky pro poskytování hypoték a dalších úvěrů. Nelze však očekávat, že by se růst úrokových sazeb výrazně propsal do úročení na běžných a spořících účtech. Lidé proto budou muset investovat naspořené prostředky nebo se budou muset smířit se snižováním kupní síly svých úspor.
