Tuzemská registrovaná míra nezaměstnanosti v březnu vykázala meziměsíční pokles o dvě desetiny procentního bodu a aktuálně tak činí 3,7 %. Úřady práce aktuálně evidují přibližně 273 tisíc uchazečů o zaměstnání, tedy o zhruba 9 tisíc méně, než před měsícem, a o 20 tisíc více, než před rokem.
Naproti tomu volných míst je nahlášeno přes 284 tisíc, tedy o cca 1400 více, než před měsícem a 65 tisíc méně, než před rokem. Již druhý měsíc v řadě tak počet volných míst převyšuje počet uchazečů, což je specifikem českého pracovního trhu již od dubna roku 2018, k jehož narušení došlo pouze v letošním lednu.
Z geografického pohledu zůstává nezaměstnanost největším problémem tradičně v okresech Karviná (8,3 %), Most (7,1 %) a Bruntál (6,8 %), zatímco zanedbatelným strašákem je v okresech Praha-východ (1,6 %), Praha-západ (1,7 %) a Pelhřimov (1,8 %). Nejvíce uchazečů o práci na jedno volné místo pak připadá v okresech Karviná (10,9), Bruntál (5,9) a Most (4,9), nejméně v Praha-východ (0,2) Mladá Boleslav (0,2) a Praha-západ (0,3).
Poslední mezinárodně srovnatelná data pocházejí z měsíce února a Česku v nich nadále patří pozice nejméně nezaměstnané země Evropské unie, když jeho míra nezaměstnanosti dosahuje hodnoty 2,6 %, což stačí na bezpečný náskok před druhým Německem (3,0 %) a třetí Maltou (3,0 %). Na opačném konci evropského žebříčku nalezneme Španělsko (13,3 %), Řecko (11,5 %) a Itálii (8,3 %), průměr Evropské unie pak činí 6,3 %. Připomínáme, že evropská metodika výpočtu míry nezaměstnanosti se liší od té reportované českým ministerstvem práce.
Březnový pokles míry nezaměstnanosti je v českých podmínkách standardní a odráží opětovný náběh sezónních prací. Za současné situace jej ovšem lze hodnotit jako pozitivní zprávu. Sektor stavebnictví, tedy jeden z těch, které na jarní oteplování tradičně reagují nábory pracovníků, totiž v poslední době vlivem nižší poptávky reportuje naopak úmysl snižovat stavy. Podobně i v průmyslu byl v uplynulých měsících hlášen úbytek, nikoliv nárůst, průměrné zaměstnanosti. Celková míra nezaměstnanosti navzdory tomu vykázala pokles, což svědčí o tom, že případní propouštění zaměstnanci nadále nemají velký problém s nacházením uplatnění a v české ekonomice tak po pracovní síle panuje sháňka. Právě v průmyslu se navíc situace podle předstihových indikátorů má nyní tendenci dále zlepšovat. Metu 4 procent tak česká nezaměstnanost letos již dost možná nezdolá a za celý rok by mohla v průměru dosáhnout přibližně 3,8 %. To představuje hořkosladkou informaci pro Českou národní banku, která dosud věří, že pro zkrocení inflace není zapotřebí dále zvyšovat úrokové sazby. Pokud ovšem trh práce zůstane i ve zbytku roku takto napjatý, zvyšuje se riziko vzedmutí mzdově-inflační spirály, což by ČNB mohlo přimět k další akci.
Vít Hradil, hlavní ekonom CYRRUS
