Tuzemské maloobchodní tržby vykázaly v lednu letošního roku oproti předchozímu měsíci reálný nárůst o 1,0 %, což odpovídá meziročnímu zvýšení o 2,4 %. To lze označit za příjemné překvapení, když trh větřil růst podstatně umírněnější (0,5 %). Jedná se již o čtvrtý měsíc v řadě, kdy se tržby meziměsíčně zvýšily, což lze interpretovat jako znamení, že se spotřeba domácností konečně odrazila ode dna.
Meziměsíčně došlo k solidnímu růstu tržeb hlavně u obchodu přes internet či zásilkové služby (2,3 %), obchodu s kosmetickými a toaletními výrobky (2,0 %) a s potravinami (2,0 %). O zlepšení naopak nelze hovořit u prodejů počítačových a komunikačních zařízení (-1,5 %), výrobků pro domácnost (-1,2 %) či farmaceutického a zdravotnického zboží (0,1 %).
Meziročně hlásí největší růst tržeb prodejci kosmetických a toaletních výrobků (14,5 %), obchod prostřednictvím internetu a zásilkových služeb (13,2 %) či s farmaceutickým a zdravotnickým zbožím (8,9 %), v útlumu naopak zůstává prodej ve stáncích a trzích (-7,7 %), s výrobky pro domácnost (-6,6 %) či s oděvy a obuví (-3,7 %).
Do Česka podle všeho již konečně dorazilo dlouho vyhlížené oživení spotřeby domácností. Právě ta zůstávala hlavní brzdou růstu české ekonomiky, když za předpandemickou úrovní zaostávala o téměř 9 procent, tedy suverénně nejvíce mezi zeměmi Evropské unie. Vzhledem k uklidnění tuzemské inflace a návratu reálných mezd k meziročnímu růstu, který podle nás již opět probíhá, dochází k zotavení kupní síly českých spotřebitelů. S příchodem nového roku se navíc začala z předchozích mrazivých úrovní zlepšovat i jejich ekonomická nálada.
Tento trend bude podle nás pokračovat v průběhu celého letošního roku a předpokládáme dynamický růst reálných tržeb v průměru o více než 5 %. Jeho kondici bude ovšem bedlivě sledovat Česká národní banka, pro kterou by mohl představovat potenciální riziko. Příliš překotné oživení spotřebitelské aktivity by totiž mohlo vrátit vítr do plachet tuzemské inflaci, což by bylo krajně nežádoucí.
Pro tuto chvíli ovšem nepovažujeme dostupná data za tak alarmující, aby zastavila proces snižování úrokových sazeb. I nadále tak na březnovém zasedání bankovní rady počítáme s poklesem základní úrokové sazby o 0,50 procentního bodu.
Vít Hradil, hlavní ekonom CYRRUS
